Jak by také ne, když jí vyznávají obě strany někdejší federace.
To, že se schyluje k česko-slovenské bitvě o postup do semifinále hokejového turnaje bylo v turínských ulicích znát už hezkých pár desítek minut před jejím začátkem.
"To je hala Palasport?" ptal anglicky mladý pár, který měl přes zimní bundy navlečeny bílé dresy českého týmu.
Když se jim dostalo pozitivní odpovědi v češtině, rozpovídali se o své pouti do dějiště olympijských her.
"Vyjeli jsme už v úterý ráno, vlakem přes půl Evropy. Máme studentské slevy, takže nás to nepřišlo tak draho," usmívali se Petra a Zbyněk z Ostrova nad Ohří.
"Vůbec jsme v té době netušili, kdy a kde naši budou hrát. Lístky jsme ale sehnali docela snadno, funguje tu mezi fanoušky slušná burza. V centru města jsou prodejní místa," dodali a spěchali do hlediště.
To se plnilo jen velmi pomalu. Poprvé se probudilo z předzápasového klidu čtyřicet minut před začátkem, kdy se na ledě objevila obě mužstva při rozbruslení - český tým v červených dresech, Slováci v bílém.
"Vítáme vás na utkání mezi Československem a Českem," zahřímal deset minut před úvodním bully plnící se hlediště místní spíkr. Jeho geograficko-historický omyl nechali fanoušci bez odezvy.
V hledišti měli převahu Češi
Zatímco na ledě se zpočátku odvíjel vyrovnaný souboj, v hledišti měli přece jen jasnou převahu čeští fanoušci. "Češi, do toho," hřímali svorně, byť roztroušeni ve všech koutech hlediště. "Slovensko, Slovensko," snažili se jim odpovídat mnohem tišší fandové soupeře.
Teprve v čase 12:51 se ale naplno ukázalo, kolik že českých příznivců do Turína dorazilo. To když Martin Ručinský ujel při vlastním oslabení a otevřel po vydařeném blafáku skóre. Hromové "Góól" a vzápětí "Ještě jeden" se odráželo od plechové střechy nového stánku.
"Ta slovenská přesilovka nás zvedla, do té doby se hrálo hodně oboustranně opatrně," glosoval první třetinu trenér českých běžců na lyžích Miroslav Petrásek, který si duel nenechal ujít. "Pořádný hokej se ale začne teprve hrát," prorokoval.
Českou nadvládu v hledišti se snažil mírnit režisér ovládající program na velké světelné kostce nad ledem. Na začátku druhé třetiny si vybíral převážně slovenské fanoušky.
Těm českým to ale vůbec nevadilo, tím spíš, když si v čase 28:41 mohli po Hejdukově úspěšné dorážce znovu zakřičet "Góóól."
Gáboríkovo snížení na začátku posledního dějství probudilo slovenské příznivce i hráče z letargie, na ledě se začala odvíjet urputná bitva.
Časomíra však rychle ukrajovala vteřiny zbývající do konce a úměrně tomu stoupala slovenská skepse na ledě i v hledišti a naopak narůstala euforie v českých řadách.
"Hop, hop, hop. Kdo neskáče není Čech," ozývalo se z tribun, které rezonovaly pod skákajícími fanoušky. "Hoši, děkujem," znělo na adresu mužů v červených dresech.
A čeští hokejisté po vítězném zápase zase poděkovali za vydatnou podporu fanouškům. Však ji ještě budou potřebovat. Už v pátečním semifinále.
