Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 18. října 2017 Lukáš

Hayer je sám, ale ženu nehledá

8 2002
Val d'Isere, Praha - Vypadá to až legračně, na jak krátkých prkýnkách tenhle habán lyžuje. Stanley Hayer se výškou blíží ke dvěma metrům, ale jeho slalomové lyže mají jen 161 centimetrů. O víkendu s nimi poprvé zabodoval ve Světovém poháru. „Kratší lyže jsou rychlejší, ale netolerují chyby,“ tvrdí. Syn emigrantů narozený v Kanadě, který Prahu navštívil poprvé v roce 1991, už třetí sezonu závodí v české kombinéze. Na olympijských hrách v Salt Lake City by chtěl skončit do desátého místa. „Je to reálné,“ říká dnes.

Před dvěma lety dokonce vyhlásil, že chce olympiádu vyhrát. To je přesně on. Individualista s velkými slovy, snílek i šprýmař v jednom. „Taky perfekcionista.“ Dřív jeho čeština zněla roztomile kostrbatě, hodně se v ní však zlepšil.

Třikrát se stal slalomovým mistrem Kanady, na mistrovství světa 1999 ve Vailu byl šestnáctý, ale pak se z telefonního záznamníku dozvěděl, že byl vyřazen z reprezentace. Tím skončila jeho kanadská éra, přestoupil do Čech. Hned sice patřil mezi špičku, ale body ve Světovém poháru jen sliboval.

Začínal od nuly, všechny vyjeté výsledky se mu ze statistik vyškrtly. „Však ono to znovu přijde, nebojte,“ řekl před minulou sezonou. Přišlo to až nyní ve švýcarském Adelbodenu... „Všechen stres jsem pustil z hlavy a jenom jel rychle,“ řekl po závodě.

Protože na olympiádě nikdy nezávodil za Kanadu, může teď zkusit štěstí za Česko.

Kdo je Stanley Hayer

- Nejlepší český slalomář.
- Narozen 19. července 1973 v Edmontonu.
- Jako první Čech v samostatné historii bodoval ve Světovém poháru, o víkendu byl třiadvacátý v Adelbodenu.
- Měří 193 cm, jeho lyže mají o 32 cmméně, to je extrém. „Když dám na tak malou lyži svou velkou botu, zůstane jedna půlka volná a druhá je pod botou,“ říká.
„Mohl bych tam ukončit kariéru, co myslíte?“ uvažoval dřív. Roztrpčen vlastními výsledky před sezonou vyhlásil, že možná bude poslední. Co říká teď? „No, nevím, kamarádi z kanadské reprezentace pomalu končí...“

Osmadvacetiletý vysoký muž, jemuž čeští kamarádi říkají Hujere podle šplhouna z filmu Marečku, podejte mi pero!, si přes léto vydělává v Americe jako lyžařský instruktor. Má rád rychlé motorky, fotografování a porcelánové slony.

„Prvního mi dala babička a pak je přinášel kdekdo. Musím jich vždycky mít násobek sedmi, jinak štěstí nepůsobí.“

Včera startoval v superobřím slalomu nižší kategorie ve Val d'Isere, vyrazil na nových lyžích s podřadným číslem 104. „Vítěz mi ujel jen o čtyři vteřiny, to je slušné,“ hlásil okamžitě. „Jsem uvolněný, kouknu do města, ale holky honit nebudu, v půl deváté jdu spát. Nechci si po olympiádě vyčítat, že jsem udělal něco hloupého, co mi pokazilo výsledek.“

Na další díl Světového poháru se Hayer přesouvá do Wengenu, znovu sám, bez reprezentačních kolegů. V sobotu si chce zkusit sjezd a v neděli slalom. „Těším se, jezdí mi to. Akdyž mě přepadne takový pocit, je lyžování nádhera.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze