Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 19. října 2017 Michaela

Hayer je v pohodě, Hrstková jede do neznáma

4 2002
Praha - Skoro jako by jezdil doma na kopci se bude cítit v Salt Lake City Stanley Hayer. Čechokanaďan reprezentující Českou republiku na olympiádě ve sjezdařských disciplínách to na rozdíl od další lyžařky Lucie Hrstkové zná ve Snowbasinu důvěrně. Mladá lyžařka zato jede do neznáma.

Oba se do Salt Lake City těší, Hayer dokonce nemohl dospat. "Jsem hodně nervózní. Včera jsem ani nemohl spát," přiznal hladce oholený rodák z Edmontonu. Hrstková byla nervózní prý jako obvykle a bere to s nadhledem. "Jasně, že se těším. Moc. Padne to na mě asi až tam," usmívala se dvacetiletá lyžařka, kterou tradičně doprovází otec a trenér Ivan Hrstka.

Dvojnásobná medailistka z juniorského mistrovství světa, která si svou olympijskou premiéru odbyla v Naganu, si občas ráda vyloží karty, ale tentokrát se rozhodla budoucnost  nepokoušet. "Ještě uvidíme, mám na to dost času, ale asi si karty nevyložím. Nechci se v tom hrabat, možná tam bude něco špatného a co já potom?" krčila rameny Hrstková. "Klidně vyložím karty někomu jinému. Třeba Wibergové, aby z toho pak byla špatná," vtipkovala česká reprezentantka.

Do Salt Lake City s sebou bere několik párů lyží. "Mám osm párů, nebo devět?" obrátila se na otce. "Deset!" upřesnil Hrska. "Jo. Deset, to je co? Ani sama nevím, kolik toho vezu," rozhodila rukama lyžařka. Do zavazadel si zabalila i pár knih. "Od mámy mám krvák, Čechtickou paní, a pak jednu knihu o psychologii. Ale uvidíme, jestli se k tomu vůbec dostanu," smála se Hrstková.

Hayerovi trochu zkomplikovala přípravu chřipka. "Byl jsem týden v Praze, polovičku z toho jsem ale strávil v posteli. Pak jsem si byl na den zalyžovat ve Špindlu, ale za moc to nestálo. Doktor mi dal dvě ampule do zadku, něco do ruky, tak už je to lepší," líčil neopakovatelným způsobem své trable Hayer.

Největší problémy měl prý s balením. "Balil jsem dva dny, osm hodin denně. Měl jsem pět tašek a teď mám tři, tak je to dobré, ne?" smál se osmadvacetiletý lyžař. Snowbasin dobře zná ze závodů Světového poháru a Poháru FIS. "Znám tam hodně lidí, asi sto, kteří tam pracují. Doufám, že to proto nebudu prožívat jen jako obyčejný malý závod," věří Hayer. "Ale možná, že díky tomu nebudu tak nervózní. Největší výhoda každopádně je, že se domluvím. V Japonsku by to bylo horší," pochvaloval si český reprezentant.

Do Salt Lake City dorazí i jeho kanadští přátelé. "Půjčí si auto, takový to velký obytný a přijedou se podívat na obřák a na slalom. Už se na ně těším. Déle tam ale asi nevydrží, nemají zas tolik peněz," vysvětloval Hayer.

Už dopředu se děsil vstávání. "Mám třeba budíka na půl sedmou, vstanu ale až v půl osmý. Když někomu řeknu v sedm, myslím tím v osm a přijdu v devět. S tím mám trochu problémy. Snad na olympiádě neprošvihnu start závodu. Startuje to v deset a mám tam být v půl, tak uvidíme," smál se Hayer. 

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze