„Denča (přítelkyně Denisa Rosolová) o Londýnu hodně vypráví, byla tam sedmá - a já tam nebyl,“ připomíná Helcelet v Riu. „Dneska, když jsem přišel na start, jsem si říkal: Ty jo, tak jsem poprvé na olympiádě. Mohl jsem mít už jednu, neměl bych aspoň takové nervy. On je to sice sportovně závod na úrovni mistrovství světa, ale náboj olympiády je něco jiného a nervozita byla větší. Toho jsem se bál, ale zvládl jsem to dobře.“
Zatímco jiní atleti si na podmínky v Brazílii postěžují, Helcelet je naladěn pozitivně: „Je to tady super, ze všeho jsem nadšený. Jen jídlo trochu nezvládají. A škoda těch fanoušků, že na ostatní občas pískají, to se nedělá.“
Spokojen byl i se svým úvodním dnem, který dopadl lépe než na mistrovství Evropy v Amsterodamu.
„To jsem přesně chtěl, 4200 bodů po prvním dnu - a mám je. Když dám zítra totéž, co ve druhém dni v Amsterodamu, bude to bomba. Ale každý závod je jiný a časák je tu roztahaný od rána do noci. Dneska půjdu spát kolem půl jedné. A ráno v 5.50 vstávat, to bude maso. Uvidíme jak zregeneruju a jak vyběhnu překážky. Pak už to bude o hlavě.“
Ve středu ho zklamala stovka za 11,06. „Moc jsem se do toho snažil rvát,“ líčí. Naopak byl spokojený s dálkou (735), koulí (15,11) i výškou (204).
„No a čtvrtka v osmé dráze (49,51), tam jsem strašně vytuhnul. Doktoři se ke mně za cílem sesypali. Já si z nich ještě udělal legraci a říkám: Já umírám. Oni se rozklepali, že jim tam zkolabuju. Ale dobrý to bylo, jsem spokojený.“
Do povědomí se Helcelet před olympiádou dostal i fotografiemi, na nichž si zapózoval jako model.
„Čeští sportovci se k nim asi moc vyjadřovat nebudou, buď budou závidět, nebo je to naštve,“ uvažuje. „Nikdo se zatím moc neozval. Občas nějací gayové napíšou. I holky píšou.“
K fotografování jej přemluvil nizozemský fotograf, který udělal i sérii snímků nizozemských vícebojařů.
„Už čtyři roky mi psal, ať za ním přijedu, že mi nafotí nějaké snímky a že bych na tom mohl rozjet kariéru.“
Když už byl Helcelet v červenci v Amsterodamu na mistrovství Evropy, tak se tedy za ním vypravil, „A on byl z fotek úplně unešený. Říkal mi, ať se vykašlu na desetiboj, že je to velká dřina, a ať začnu dělat modela. Tak to v žádném případě. Ale bavilo mě to.“
Nezdráhá se dalších pokusů v této branži. Koneckonců vzor má ve svém trenérovi Josefu Karasovi.
„Pepa je taky model, třeba bych mu mohl trochu konkurovat, ne?“ zasmál se.
