Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hilgertová: V zimě mám chuť končit pořád

  1:35
V provizorní loděnici u štvanického kanálu má malou saunu, trenažér i palandu. Její manžel a trenér Luboš sedí u stolu a papíruje, Štěpánka Hilgertová už je po tréninku v civilu a chvílemi hovoří jako kniha. Před sebou mám dvanáct let staré rozhovory, které se zrodily po jejím senzačním triumfu na olympiádě v Atlantě 1996.
Štěpánka Hilgertová

Štěpánka Hilgertová | foto: Michal SváčekMF DNES

V době, kdy Češi drobnou blondýnu teprve objevovali.

"Tohle jste si na mě připravili?" pousměje se nyní čtyřicetiletá žena, která míří na svoji pátou olympiádu. "Tak co jsem tehdy říkala?"

Třeba o vašem studiu jste se vyjadřovala, že jde ztuha.
A to jsem na FTVS teprve začínala. Potom mé studium už nešlo vůbec. Rozkládala jsem ho, rozkládala – až už rozložit nešlo.

Také jste prohlásila: "Nebýt vody, byla by ze mě usedlá panička."
Pod to se podepíšu i dnes. Vyrůstala jsem za socialismu, bez vody bych nejspíš inklinovala k nějakému úplně obyčejnému povolání, které si teď neumím ani představit. Seděla bych v kanceláři a byla dneska úplně jinde.

S titulem olympijské vítězky jste si pak v Atlantě posteskla: "Kdybych teď měla jít na Hrad, nemám pořádně co na sebe."
Pravda. Tehdy jsem skutečně měla jen takovou tu uniformu, která se považovala za slušné oblečení pro ženu: bílá halenka, tmavá sukně a hotovo. Bylo to velmi nenápadité, snad do školy ke zkoušce, ale společenská sezona se v tom rozhodně absolvovat nedala.

Kolikery společenské šaty máte doma teď?
Nositelné? Čtvery.

Další váš atlantský výrok jste rozhodně nedodržela: "Donekonečna závodit nebudu ani do 35 let rozhodně ne. Odchod už je na obzoru."
No vidíte. Sama sebe jsem hodně překvapila.

Co se jí vybaví. Když se řekne Čína
1. Velká čínská zeď. Jenže moc o ní nevím. Spíš se těším, že ji poznám.
2. Rýže a čaj. Čínská jídla mám docela ráda. A čaj piju zelený.
3. Čínští vodáci. Jsou značně nekomunikativní, do vodácké komunity moc nezapadli. Zato na vodě se lepší přímo zázračně.
4. Téma bojkot. Spousta nadšenců si myslí, že sportovci by měli spasit Čínu. Což je bohužel asi nereálné.
5. Historie. Bavily mě knížky o Číně v 18. století, kdy tu anglické obchodní domy navazovaly první kontakty.

Tehdy jste doufala, že bez závodění se nebudete nudit.
Což doufám pořád. Kdo ví, kam mě život zavane. Bavilo by mě dělat manažerku. Zato si už vůbec neumím představit sebe a nějakou jednotvárnou práci s pravidelnou pracovní dobou, při které jsem pořád na stejném místě.

Váš manžel Luboš v Atlantě 1996 sliboval: "Když bude Štěpána dál vozit medaile, klidně zůstanu doma u mytí nádobí."
(Luboš vzhlédne od stolu: Teď říkám, že naštěstí máme myčku.) On to tehdy myslel asi obrazně: že když budou medaile, bude mě podporovat. Pověsil pádlo na hřebík a začal se mi na vodě víc věnovat.

Zlatá medaile vám v Atlantě vynesla prémii 600 tisíc korun. V té době pro vás muselo jít o nepředstavitelné peníze, že?
 Určitě. Staly se základem toho, že dnes máme byt v osobním vlastnictví a auto jsme nekupovali v bazaru. Posunuli jsme se někam dál.

Jak moc teď počítáte peníze, které potřebujete na sezonu?
Ty řeší Luboš, zaplaťpánbůh. To je to jeho "mytí nádobí".

Pádlujete dál i kvůli penězům?
Ne! Ale je příjemné mít aspoň nějaké. Protože je mi jasné, že v mém věku a bez odborného vzdělání se mi po kariéře bude začínat těžko.

Je vám 40, vaše tělo stárne. Stává se vám, že ráno hůř vstáváte z postele?
Spíš se ráno později dostávám do tempa. Nedělá mi problém vylézt z postele, ale časný dopolední trénink mi nevyhovuje. Při něm nejvíc hrozí, že si něco natáhnu nebo že si přehodím obratle. Potřebuju mít tělo rozhýbanější. Proto radši pádluju až před polednem.

Štěpánka HilgertováOmezujete s věkem každodenní tréninkové dávky?
Jen když je špatné počasí, víc se hlídám. Ale naopak jsem přidala v zimní přípravě, trošku i v posilovně. Slalomářské tratě jsou teď sice kratší, ale tím pádem se výrazně zvýšila intenzita, jezdí se víc na doraz.

Kdy naposledy vás tělo vystrašilo – a opravdu hodně bolelo?
To se stává tak jednou za čtvrt roku. Většinou jde o obratle nebo o žebra. Naposledy týden před olympijskou kvalifikací. Šla jsem se rozjezdit a něčím si lehce hnula. Ztuhla mi záda a nemohla jsem se pořádně otočit. Po deseti minutách jsem vylezla z vody a začali jsme obtelefonovávat fyzioterapeuty.

Šlo o nejkritičtější moment vaší cesty do Pekingu?
Snad. Já věděla, že je to řešitelné. Jen jsem se bála, že přijdu třeba o tři dny tréninku a bude z toho stres.

Kolikrát do roka si řeknete: Mám já tohle ještě zapotřebí, neměla bych radši skončit?
Během zimy tak jednou týdně.

■ Naděje pro Peking, seriál MF DNES
9. dubna vyšlo
Barbora Špotáková (atletika)
18. dubna vyšlo
Ondřej Synek (veslování)
dnešní, 3. díl seriálu
Štěpánka Hilgertová
(vodní slalom)
V dalších dílech si přečtěte
(abecední pořadí)
Kateřina Baďurová (atletika)
Tomáš Berdych (tenis)
Kateřina Emmons (střelba)
Jaromír Ježek (judo)
Mirka Knapková (veslování)
Roman Šebrle (atletika)
Volf – Štěpánek (vodní slalom)
a navíc ještě 3 žolíky
(objevy tohoto roku)

Jak dlouho se vás potom taková myšlenka drží?
Většinou bývá spojená s nepříjemným tréninkem, kdy mi to nejde. Nebo když vás zasáhne sněhová vánice, fouká vítr, brány lítají nahoru dolů a vy řešíte, jestli má cenu jít na vodu. Ovšem jde spíš o momentální naštvanou reakci než o vážnou úvahu, že bych chtěla končit.

Dokáže vám manžel Luboš u vody ještě vynadat?
(Luboš se zakucká smíchy.) No... Dokáže. Překvapuje mě, že za ta léta nepochopil, že mě tím spíš sráží.

Ostrá a hlasitá slova na vás tedy nepůsobí?
Tu a tam mě nakopnou. Luboš pak vždycky říká: No vidíš, pomohlo ti to. Jenže v 90 procentech je účinek opačný. On má prostě ve své nátuře, že nedokáže klidně reagovat. Najednou ho napadne, že se na to mé ježdění nedá koukat, a musí mi to dát najevo.
(Luboš: Štěpána a náš Luboš mají nevýhodu, že jsou z rodiny a že si k nim dovolím víc než k ostatním.)

Když vás přepadne ponorková nemoc, jak si od sebe odpočinete?
Někam je oba pošlu pryč a mám doma klid.

Už jste se začala těšit do Pekingu?
Pořád nevím. Asi tam nejdřív potřebuju přijet na soustředění. Ucítím atmosféru olympiády a dostanu chuť opřít se do toho. I když je pravda, že jsem teď vytáhla a prolistovala olympijský magazín, kde jsou povšechné informace o Číně. Dali mi ho sice už v zimě, ale tehdy jsem ho doma někam zastrčila a říkala si: Tohle tě možná ani nebude zajímat.

Myslíte opět jen na medaili?
Jinak to ani nejde, už od prvního úspěchu v Atlantě 96. Na většinu závodů jsem odjížděla s pocitem, že jsem dobře připravená a na medaili mám. Výjimkou byly jen olympijské Atény, před kterými jsem měla potíže se šlachami, nebyla jsem v pohodě a pochybovala o sobě.

Letos nepochybujete?
Zatím ne. Ze zimy a z kvalifikace mám dobře nakročeno. Jenže to jsem tři měsíce před Aténami měla taky. Snad se tentokrát nic nezvrtne.

Nedávno jste naznačila, že by se vám líbila olympiáda v Londýně. Jak jste to myslela?
Bude za rohem, ne? Angličané jsou dobří slalomáři a postaví určitě kvalitní trať, která nebude tak extrémní jako v Pekingu. Na tréninky to tam budeme mít mnohem blíž než do Číny. I příbuzní se do Londýna coby diváci dostanou snáz. Prostě bude to pro nás příznivější olympiáda.

To zní, jako byste myšlenku na start v Londýně 2012 nezavrhla. Nebo tam pojedete jen jako doprovod syna Luboše?
Tak... Moc pravděpodobný můj start v Londýně není. Ale na druhou stranu už vím, že čtyři roky od jedné olympiády k druhé vždycky rychle utekly – a na jejich konci jsem zjistila, že mi to pořád ještě jde. Uvidím, co se mnou provedou teď. A náš Luboš? Tou dobou bude v dobrých slalomářských letech, jenže takových kluků je tu víc. Třeba další olympiádu uvidíme jen doma u televize.

Což se vám naposledy přihodilo před dvaceti lety, při hrách v Soulu 1988.
A ty jsem ani moc nesledovala. Tehdy tam ještě vodní slalom ani nebyl.

Před olympiádou si pustí dvacet kubíků vody

Luboš Hilgert nabádá: "V jedné jízdě zkoušej jen nájezdy do protivodek, v té další jen přesazené branky." Štěpánka Hilgertová se prosmýkne peřejemi a volá na něj: "Protivody jsou moc na vodě, to nemá cenu jezdit." Manžel vzápětí pochoduje kolem kanálu, utahuje lanka a zvedá branky.

Luboš a Štěpánka HilgertoviKonečně jsou opět ve svém, na štvanickém kanálu, který vlastnoručně brigádnicky zbudovali. "Zato poslední měsíc a půl jsme žili jako cikáni." To když denně dojížděli na tréninky do Veltrus a Prahy-Tróje, dějišť olympijské kvalifikace, a jejich denní rytmus byl zběsilý. Vše zabalit, vybalit, zabalit, vybalit.

"Tady jsme sice v loděnici jen v pronájmu a ve spartánských podmínkách, ale aspoň tu máme svoji základnu," říká Hilgert.

O kanálu hovoří s pýchou, takřka jako o vlastním dítěti. Hilgertová právě  dopádlovala pod poslední branku a po schodech vystupuje k vratnému průplavu, umístěnému v hrázi. "Pěkně se projede i zpátky na start a vyplaví laktáty," libuje si trenér manžel.

Místo schodů by ještě chtěl namontovat pojízdný pás pro lodě.  "Jenže stojí dva miliony. Možná sem vymyslíme přenosný vlek jako na horách." Kanál začali Hilgertovi budovat před pěti lety, prvních 400 tisíc korun ukrojili z rodinného rozpočtu.

S nákupem překážek pomohla Dukla a betonové desky zaplatili sponzoři. "Kdybych měl hned pět milionů, byli bychom už dál. Takhle to zvelebujeme po troškách," ukazuje Hilgert.

Jeho žena tu trénuje dvoufázově, vždy po hodině. Mezitím si odskočí na čínu nebo do jiného fast foodu na oběd. Dva dny po olympijské kvalifikaci si dopřála pauzu, teď teprve znovu začíná.

"Už jsem byla vycucaná. Tři měsíce tvrdé dřiny a dva týdny psychického vypětí mě sebraly," přiznává. Proto si naplánovala "týden, kdy to ze mě bude opadávat".

Kolem ní proudí mezi brankami 12 kubíků vody za vteřinu, kterou jim pouští správa zdymadla. "Ale před olympiádou si necháme pustit 20 kubíků, aby tu byly pořádné peřeje," myslí Hilgert na extrémně tekoucí trať v Pekingu.

Do jeho tréninkové skupiny patří ještě čtyři muži-kajakáři, žena už žádná. "Nejsou," tvrdí. "Navíc: do té loděnice by se nás asi stejně víc nevměstnalo."

Hilgertová sjede kanál čtyřikrát a vylézá ven. Jindy ho zvládne šestkrát i víckrát po sobě. Ani náročný manžel však tentokrát neprotestuje. "Měla toho poslední dobou vážně plné zuby."   

Autor:

Olympijské hry Paříž 2024

Letní olympijské hry v roce 2024 se uskuteční v Paříži od pátku 2. srpna do neděle 18. srpna 2024. Francouzská metropole už OH hostila v letech 1900 a 1924. Poprvé se zde bude soutěžit o olympijské medaile v breakdance, naopak z programu byly vyřazeny karate, baseball a softbal.

  • Nejčtenější

Nové dno. V MOV je nacismus a vlajka je jako spodní prádlo, tvrdí Rusové

22. března 2024  8:38

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, se v užívání slova neonacisté doslova...

Paráda českých kordistů. Druhým místem na SP v Tbilisi si zajistili olympiádu

24. března 2024  15:22

Tým českých kordistů se kvalifikoval na olympijské hry v Paříži. Účastnické místo si zajistil...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kordista Beran uspěl v olympijské kvalifikaci a ve 42 letech pojede do Paříže

23. března 2024

Šermíř Jiří Beran se kvalifikoval na olympijské hry. Dvaačtyřicetiletý kordista získal jistotu na...

Olympijský oheň bude během her v Paříži hořet v Tuilerijských zahradách

27. března 2024  9:27

Olympijský oheň bude v průběhu her v Paříži k vidění v Tuilerijských zahradách. Ve veřejně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Olympijský oheň bude během her v Paříži hořet v Tuilerijských zahradách

27. března 2024  9:27

Olympijský oheň bude v průběhu her v Paříži k vidění v Tuilerijských zahradách. Ve veřejně...

Paráda českých kordistů. Druhým místem na SP v Tbilisi si zajistili olympiádu

24. března 2024  15:22

Tým českých kordistů se kvalifikoval na olympijské hry v Paříži. Účastnické místo si zajistil...

Kordista Beran uspěl v olympijské kvalifikaci a ve 42 letech pojede do Paříže

23. března 2024

Šermíř Jiří Beran se kvalifikoval na olympijské hry. Dvaačtyřicetiletý kordista získal jistotu na...

Nové dno. V MOV je nacismus a vlajka je jako spodní prádlo, tvrdí Rusové

22. března 2024  8:38

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, se v užívání slova neonacisté doslova...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...