Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 18. října 2017 Lukáš

Dvě hodiny boje, až pak výhra. Hlaváčková: Klepala se nám kolena

8 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - Celý rok se Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká těšily, až si zahrají v Riu. Olympijské touze podřizovaly snažení během celé sezony. A pak nastoupily k prvnímu zápasu... a rázem prohrávaly 0:4. "Soupeřky nezkazily míč," líčila Hlaváčková. České tenistky čekal na úvod těžký boj, ale nakonec s vítězným koncem.

Na kurt číslo 5 v olympijském tenisovém centru už dávno padla tma. Češky vedly v rozhodujícím setu nad Ukrajinkami Savčukovou a Svitolinovou 4:1 a zdálo se, že po složitém startu konečně míří za výhrou.

Jenže přišla komplikace. Místo zvýšení na 5:1, po němž H+H sahaly, přišel brejk soupeřek. Pak ještě jeden. A rázem byl stav 4:4. „To už se nám klepala kolena,“ přiznala Hlaváčková.

Stříbrné medailistky z Londýna ještě dokázaly zabrat. V kurtu na okraji areálu před prořídlým publikem znovu vzaly soupeřkám servis. A pak úlevně vydechly, když po dvou hodinách a devíti minutách proměnily mečbol. V utkání sice vyhrály méně výměn (95 - 98), ale nakonec ho ovládly 7:6, 1:6, 6:4. „Je to super,“ jásala Hlaváčková.

Svazovaly vás v olympijském startu nervy?
Hlaváčková: Samozřejmě. Ale nervy máme na každém turnaji. Tohle nebylo zas tak jiné. Soupeřky nastoupily jak rozjetý vagón, vyhrály každou dlouhou výměnu. Každou přestřelku jim to tam napadalo. Do stavu 0:4 jsme koukaly, že nezkazily míč. A pak jsme to skvěle otočily, máme strašnou radost.

Jak se vám povedlo zastavit jejich nástup?
Hradecká: Ony pak taky něco zkazily, což se za první čtyři gamy nestalo. My jsme něco zahrály dobře, ony to zahrály lépe, začaly jsme tam víc chodit. Ony hrály převážně kros, tak jsme se nebály do toho trošku jít. A ony nám trochu pomohly tím, že pak kazily.

Co se vám honilo hlavou ke konci, když jste přišly o vedení ve třetím setu?
Hlaváčková: Hrozně mě mrzelo, že jsme ztratily náskok. Ve třetím setu jsme byly zase lepší, byly jsme na vlně, měly jsme na Lucčin servis dva gemboly. Říkala jsem si: Ježišmarja, už se to mohlo úplně utrhnout. Za stavu 4:4 už se nám klepala kolena. Ale je dobré si projít těmito stavy, zvládnout je a vyhrát. To se obrovsky cení.

Fotogalerie

Hodně se mluví o tom, že na olympiádě obhajujete stříbro. Leží na vás o to větší tlak?
Hradecká: Neřekla bych, že to cítíme, ale slyšíme ze všech stran: Vy tu medaili uděláte, to je jasné. Ale naše stříbro bylo před čtyřmi lety. Teď tu jsou nové soupeřky, všechno je těžké. Když jsme na kurtu, tak na to nemyslíme, že bychom měly vyhrát. Všechny zápasy jsou hrozně těžké, soustředíme se kolo po kolu.

Lucie, před olympiádou jste zrušila účast na turnaji v Praze kvůli zranění břišních svalů. Jak se cítíte po dvou setech ve dvouhře a třech ve čtyřhře v jeden den?
Hradecká: Jo, dobře. Celkově jsem trochu unavená. Ale musím říct, že je super, že břicho to přežilo. Trochu cítím rameno, ale zítra přijde odpočinek a pak zas hurá na ně.

Co vaše zatejpované rameno, Andreo?
Hlaváčková: Udělaly jsme tu obrovský pokrok. V Praze jsem ještě nemohla skoro vůbec podávat, v trénincích jsem nemohla vůbec trénovat servis. Doktorský tým je tu neuvěřitelný. Pan Voráček pro nás dělá absolutní maximum. Jsem za to vděčná a moc se mi to zlepšilo.

V pátek jste navštívily slavnostní zahájení olympiády. Co jste na něj říkaly?
Hlaváčková: Bylo krásné. Ale hrozně náročné. Druhý den jsem byla úplně kožená.
Hradecká: V Londýně mi to přišlo náročnější tím, jak se chodilo. Tady jsme přišly do haly, tam jsme si sedly, pak jsme šly jen na čtyřicet minut na ten stadion. Bylo to pěkné.

Jak si vůbec užíváte olympiádu?
Hradecká: Přijde mi, že každý den hrozně rychle uteče, že vůbec nic nestíhám. Z domu mi píšou, že se vůbec neozvu, ale já říkám, že nemám čas. Já bych si ráda sedla a napsala, ale vůbec není kdy. Přijde mi, že se pořád něco děje, pořád je člověk mezi lidmi a je to takové příjemné. Je to příjemná změna oproti turnajům, potkávat se s tolika sportovci, jít na snídani, zdravit se se všemi. Není to jako na turnaji, že se člověk pomalu nepozdraví. Je to super.

Co vás na olympijském režimu baví nejvíc?
Hlaváčková: Je super se tu vídat s hodně sportovci. Přijela jsem dřív než Lucka, takže vím, o čem mluví. Taky jsem prvních pět dnů vůbec netušila, kam se mi ty hodiny poděly. Teď už trochu zpomaluju. Ale je to super. Člověk se s těmi lidmi zná ještě trochu lépe než v Londýně. Ví, jak se všichni chtějí bavit. Chceme si zajít na jídlo, společně v partě, je to moc milé.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze