Kláro, co jste říkala tomu blázinci na letišti před odletem do Vancouveru?
Konstatovala jsem, že je to docela sranda. A těm, co tu pracují, tenhle fofr nezávidím. Sice jsem už několikrát někam letěla, ale tohle jsem nezažila. To je velké. Stěhování několika párů lyží je proti tomuhle nic (smích).
Zabralo balení olympijských věcí víc času, než když jedete na běžné závody?
Balení bylo delší, protože jsme brali jiné věci, než je člověk zvyklý. Takže jsem balila asi dvě hodiny. A pořád jsem měla blbý pocit, že něco nemám. Tak doufám, že jsem na nic nezapomněla.
Využívala jste i maminku jako poradkyni?
V podstatě mi jen radila před odletem. Ale jinak ne.
Co vám říkala?
Hlavně ať si všímám sama sebe a nejsem nervózní a jedu s klidnou hlavou.
A pro samotné závodění?
To budeme řešit až na místě. Budeme si denně volat.
Jak máte ambice pro olympijské soutěže?
Pojedu tam sjezd a super G. Loni jsem byla třikrát do třicátého místa na mistrovství světa, takže když zajedu dvacáté až pětadvacáté místo, budu spokojená.
Tratě ve Whistleru znáte?
Neznám. Ve Whistleru jsem byla dvakrát na žákovských závodech, ale tyhle tratě jsou jiné a mají být technické. Jsem sama zvědavá, jak budou vypadat. Hodně bude záležet, jak bude trať postavená. Samozřejmě terén bude taky důležitý, ale až po tratích.
Nedávno jste zazářila ve sjezdu Světového poháru, v němž jste obsadila dvacáté místo, což je vaše nejlepší umístění v kariéře. Jak reagovala maminka?
Hned mi volala a ujišťovala se, jestli je to pravda. Byla moc ráda a gratulovala mi.
Cítíte teď větší zájem okolí?
Myslím, že rozruch kolem mě moc není. Zatím ne (úsměv).