Gionta v noci na sobotu odehrál první mač od loňského dubna.
Naskočil v nižší zámořské soutěži AHL, za Rochester Americans, klub ze svého rodného města, kde 173 centimetrů vysoký útočník v polovině devadesátých let vyrůstal pro vrcholový sport. A zároveň za farmu Buffala, kde do loňského jara tři sezony plnil roli lídra.
A při svém comebacku, podobně jako o den později Petr Nedvěd v prvoligovém hitu mezi Kladnem a Benátkami nad Jizerou, Gionta skóroval.
Mistrovsky zakončeným brejkem ukázal, proč má za sebou přes 1000 zápasů v NHL a proč jeho jméno kdysi vyryli na Stanleyův pohár.
SOUND FULL. Now hook it to my veins. That moment Olympic captain @Giostyle21 sent nearly 10,000 hometown fans into a frenzy, chanting "USA, USA". @AmerksHockey @usahockey https://t.co/07TNREbvoR
Z tribun, kam se vměstnalo téměř deset tisíc diváků, se začalo v tu chvíli ozývat: „USA, USA, USA.“ Fanoušci tak Giontovi připomněli roli, která ho už za pár dní čeká v jihokorejském Pchjongčchangu.
„Měl jsem z toho husí kůži. Od publika jsme se dočkali v celém utkání úžasné podpory,“ přiznal nadšený forvard, který proslul nejen útočným nadáním, ale také vůdčími kvalitami.
Starší z bratří Giontů byl kapitánem nejprve ještě na univerzitě v Bostonu, poté se zařadil k tahounům New Jersey, načež několik let nosil céčko v Montrealu a Buffalu.
Skupinová konverzace s reprezentanty
Nyní bude poprvé lídrem národního mužstva USA. Má stmelit kádr bezejmenných hokejistů, z velké části posbíraných z různých koutů Evropy. Zatím se s nimi dorozumívá ve skupinové konverzaci na sociální síti.
Své zkušenosti bude rozdávat osobně až v dějišti olympiády, své druhé v kariéře. Pod pěti kruhy hrál už před 12 lety v italském Turíně. „To byl splněný sen. Samozřejmě mě ale zklamalo, jak jsme dopadli.“
Američané vypadli ve čtvrtfinále s Finskem. „O to větší mám motivaci uspět letos,“ tvrdí Gionta.
Pro olympijskou misi, při níž by se svými krajany jistě rád napodobil senzační americké tažení z roku 1980 v Lake Placid, známé jako „Zázrak na ledě,“ se rozhodl v září.
Věděl, že v Buffalu o něj nestojí a nabídky od tří jiných klubů ho nezajímaly. „Mám tři děti a já jsem se kvůli nim už nechtěl stěhovat. Když jsem se rozhodl, že s rodinou nikam nepůjdeme a nebudu hrát NHL, ozvali se mi zástupci našeho hokejového svazu,“ popisuje.
Nabídli mu vrcholnou poctu, roli vůdce americké reprezentace. „Od kamarádů mi chodí spousta zpráv, ve kterých mě nazývají Kapitánem Amerikou.“
Mise komiksového Steva Rogerse končívají dobře. Bude to platit i pro jeho hokejovou verzi?
