Psali mu a volali dávní známí ze Severní Ameriky a ptali se: "To seš ty ten Nedvěd ve vaší nominaci na olympiádu? Pořád ještě hraješ?"
Dvaačtyřicetiletý útočník Petr Nedvěd, muž s úžasným životním příběhem, se jen smál a přitakával.
Trumfy pro SočiProfily českých nadějí Seriál vám představí 10 nadějí české výpravy pro olympijské hry v Soči. Zatím vyšlo: |
V jeho vile v pražských Střešovicích se střídaly televizní štáby. Se žádostí o telefonický rozhovor se přihlásili reportéři ze St. Louis i Vancouveru. Pozvánka do Soči pro Nedvěda vzbudila na začátku ledna pozornost v různých koutech světa.
Někteří zámořští experti českou soupisku zesměšňují. Kdekdo se diví. Samotnému Nedvědovi se o olympiádě ani nezdálo. Pouze jeho bratr Jaroslav není překvapený: "Já ti to říkal už loni v srpnu!"
Zvládne hokejku i stařeckou hůl?
Že prý by Češi mohli mít v některých plastových lahvích na střídačce rozmíchané léky na prostatu nebo proti skleróze.
Že asi nechtějí získat zlato, když neberou Hejdu, Hudlera či Vrbatu.
"Hej, nebude snad zajímavé sledovat, zda Nedvěd zvládne zároveň míchat s pukem a ještě se opírat o stařeckou hůl?" žertoval sloupkař Ken Campbell v článku na internetové stránce kultovního kanadského časopisu The Hockey News.
Nedvěd má legraci rád. Neuráží se: "Věk nezastavíte! Chápu, že je někdo zaskočený, když ani neví, že pořád funguju. Nehodlám se teď s někým dohadovat, rozhodující jsou stejně výkony na ledě."
Přestože ve své podivuhodné kariéře zažil leccos, Hadamcikův "povolávací rozkaz" s ním zacloumal.
"Větší turnaj není. Je to celosvětová akce, show s obří sledovaností. Každý se na ní chce ukázat."
Loni v létě se přitom chystal na svou poslední sezonu. Cítil, že konec se blíží. "Akorát brácha do mě hučel: Jen hraj, hraj. A třeba..."
Stalo se. Vysoký forvard s nebezpečnou střelou se v libereckém týmu zvolna dostal do formy. Hadamczik ho zdárně otestoval na prosincovém podniku Euro Hockey Tour. A na začátku ledna - po vítězství 6:0 nad Chomutovem - uslyšel: "Chci tě do Soči."
REPREZENTACE. Petr Nedvěd v národním dresu na turnaji v Soči v prosinci 2013.
Lze oprávněně pochybovat, jestli veterán Nedvěd udrží krok s nejhbitějšími hokejisty planety v ideálním věku. Zda ustojí souboje s kanadskými, ruskými či švédskými hromotluky. Hadamczik mu věří: "Na mezinárodní scéně mě nikdy nezklamal. Stačil bruslařsky, dával góly."
A Nedvěd odmítá podléhat panice. "Na olympiádě se sejdou nejlepší hráči, o tom žádná. Ale nečekám, že by zápasy byly o moc rychlejší než třeba na Euro Hockey Tour nebo při mistrovství světa. Třeba se pletu, kdo ví?"
Coby Kanaďan vyřadil Česko
Kabinou otřásalo nadšení. Chlapi s javorovými listy na dresech křepčili po vítězství 3:2, jež v prodloužení zajistil Paul Kariya a které znamenalo postup do semifinále olympiády v Lillehammeru. Jen jeden mladík mohl působit jaksi zaraženě.
Kdo je Petr NedvědVizitka olympionika Kapitán libereckých Bílých Tygrů. Narodil se 9. prosince 1971 v Liberci. V lednu 1989 opustil výpravu litvínovských dorostenců po turnaji v Calgary a na policejní stanici s 20 dolary v kapse požádal o azyl. Od roku 1993 má kanadské občanství, za novou vlast hrál na OH 1994 v Norsku, kde získal stříbro. Poté nesměl reprezentovat Česko a úspěchy „zlaté generace“ ho minuly. Do nároďáku ho kouč Hadamczik vzal na podzim 2011. Na MS 2012 Nedvěd pomohl k bronzu. V NHL odehrál 15 sezon. Vancouver ho v roce 1990 draftoval jako dvojku, o tři místa před Jágrem. Nastoupil za 7 klubů: Vancouver, St. Louis, NY Rangers, Pittsburgh, Philadelphia, Edmonton a Phoenix. V české lize válel též za Spartu. Dal 536 profesionálních gólů (329 v NHL, 171 v domácí lize, 24 v kanadské a 12 v české reprezentaci), což stačí na 9. místo mezi českými střelci. |
Byl podvečer, 23. února 1994. Kanada právě vyřadila Česko a v Nedvědovi se tloukla euforie se smutkem. Ke kanadské reprezentaci se připojil o pár měsíců dřív, protože se v NHL nemohl dohodnout na prodloužení smlouvy.
O pět let dřív (v sedmnácti) opustil litvínovskou dorosteneckou výpravu v Calgary a požádal o azyl. Od roku 1993 měl kanadské občanství (proto začal nosit na zádech číslo 93). A na zimních hrách v Norsku doufal, že se vyhne mužstvu z rodné země. "Jenže Bůh to zařídil jinak," vybavil si Nedvěd. "Ty pocity byly smíšené, nic moc."
O čtyři dny později Kanada ve finále podlehla Švédsku po penaltách. Nedvěda ta vzpomínka stále dráždí. "Tak jednou za měsíc na ty trestňáky myslím. Škoda, že se neprodlužovalo až do rozhodnutí."
V Lillehammeru většinou odpočíval. Nelákalo ho prodírat se bezpečnostními prohlídkami, pročež nenavštívil jiná sportoviště. Atmosféra olympijské vesnice na něj ale udělala dojem.
Kvůli startu za Kanadu nesměl na dalších akcích pořádaných federací IIHF nastoupit za Česko, minuly ho tedy triumfy "zlaté generace" na přelomu tisíciletí. Až svým působením v extralize tuto bariéru zboural. I proto se po 20 letech vrátí na klání pod vlajkou s pěti kruhy.
Mohl pít koktejl pod slunečníkem
Osud vede Nedvěda roztodivnými cestičkami. O prázdninách 2008 po sezoně v pražské Spartě málem seknul s hokejem. Jenže zavolal mu Petr Syrovátko, majitel klubu z Nedvědova rodného Liberce, a nabídl mu angažmá. "Méďa" kývl a za Bílé Tygry válí dodnes.
KAPITÁN LIBERCE. Za něj teď veterán Petr Nedvěd hraje extraligu.
"Kdyby se tenkrát Petr neozval, ležel bych teď pod slunečníkem a srkal nějaký koktejl," říká. "Už pět let jsem mohl být v penzi. Místo toho mě čeká olympiáda."
Jeho story graduje. V NHL se v jednom týmu potkal s legendami, jako jsou Gretzky, Lemieux, Hull, Messier, Bure, Leetch či Jágr.
"V Pittsburghu to s Džegrem byla asi nejkrásnější doba. Na ledě i v soukromí," tvrdí. V ročníku 1995/96 posbíral dokonce 99 bodů.
Čísla 68 a 93 na sebe v jedné kabině znovu narazí za týden v Soči. Na oba "dědky" Hadamczik sází, odborníkům z Evropy i Ameriky navzdory. Mají být tahouny jeho souboru. A Nedvěd větří příležitost na další vzácnou placku.
NAPŘED GÓL, POTOM PÁD. Petr Nedvěd padá poté, co překonal finského brankáře Tuukku Raska.
"Favoriti nejsme. Naše situace je podobná té, v jaké byli kluci před Naganem. Velmoce jsou před námi. Ale tyhle turnaje rozhoduje aktuální forma. Je větší šance na překvapení. Když vám sednou tři zápasy, je z toho velká věc."
Nyní si Nedvěd jen může přát, aby se nezranil. Ale šetřit se v následujících mačích za Tygry nehodlá.
"Něco se přihodit může, nehrajeme karty ani šachy. Nechystám se zrovna vyrazit na bungee jumping, ale v Liberci mám své povinnosti. V tabulce jsme dost dole, potřebujeme si před olympiádou polepšit."
V extralize odehrál partie s Chomutovem či naposledy s Kladnem, kterému dal dva góly. Nicméně už ho taky napadá, že se v Soči střetne s Malkinem, Crosbym a dalšími esy, jež jsou o generaci mladší. "Těším se, že je uvidím, ale hlavně je chci porazit," říká.
Veselého "staříka" s prošedivělými vlasy zvlášť potěšila novina, že Finové nominovali 43letého střelce Selänneho: "Měl jsem strach, že na olympiádě budu nejstarší. Jak mně se ulevilo!"
