Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 21. října 2017 Brigita

Hokejový nezdar, ale nikoliv ostuda

25 2002
Praha - V celkovém pořadí páté až osmé místo? Jediné vítězství nad slabším Německem? Výsledky by vystoupení hokejové reprezentace pasovalo na historický výbuch. Jenže tým kapitána Jágra na olympiádě strhl příznivce přitažlivým útočným stylem i bojovností. Vyprosil si tak odpuštění za prohru ve čtvrtfinále. Kritika v médiích i mezi fanoušky byla mizivá oproti jiným propadákům z minulosti. Zcela nepoměřitelná s ostudou při Světovém poháru 1996.

Tentokrát nebylo pochybností o zaujetí a celistvosti mužstva, z něhož neprosákly náznaky rozkolu nebo závisti. Čiperná křídla Sýkora s Eliášem si možná nevyhověla s centrem Dopitou, zasloužilý veterán Patera nemohl být šťastný v podružné roli ve čtvrté formaci. Ale v hokejové sestavě zřídka bývá každý zcela spokojen se svou rolí.

Obraz kabiny vážně zasažené porážkou s Ruskem zůstane v paměti kouče Josefa Augusty nejdojemnější podívanou. "To jsem ještě nezažil. A doufám, že už nezažiju," řekl. "Cítili jsme podporu z domova, ze všech těch faxů. My jsme ty lidi nedokázali potěšit. Proto nás přepadla lítost."

Nikoliv zlost, jaká před čtyřmi lety v Naganu zachvátila po vyřazení Američany, nýbrž zármutek zavalil české hráče. "Tak se, kluci, rychle ptejte, ať odsud vypadneme," zahájil konverzaci s novináři otrlý centr Robert Lang, který obvykle emocím příliš nepodléhá.

Česko se z olympiády poroučelo se ctí, na rozdíl od Švédů, kteří selhali ve čtvrtfinálovém utkání s Běloruskem. "Nemůže se to brát tragicky. Sport není tragédie, ale krásný souboj," soudí Augusta. "Každý nás chtěl sesadit. Heslo znělo: Dost bylo Čechů! Zvládli jsme to, až na ty dvě chybějící střely k tyčím, které by nás posunuly k postupu."

Zázračně tady ruský gólman zachránil šanci útočníka Langa.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze