Zbrusu nové kombinézy si devět českých bobistů zabalí do báglů a dnes odpoledne s nimi vyrazí na olympiádu do Vancouveru. "Hezký, modrý. Hodí se nám k oranžovým bobům. Nejdůležitější je přece být nejhezčí, ne nejlepší," povídá Jan Stokláska, usměváček s nepřehlédnutelným přívěskem na zápěstí.
"Nejhezčí budeme vždycky, to přece ví každý," přidá se Dominik Suchý, Plzeňák s tmavou bradkou.
Jsou dva, víc se jich ráno nesešlo. Část reprezentace si šla zacvičit na severu Čech a pražská parta se na poslední chvíli rozpůlila, protože Bohman s Kozlovským nestíhali. Tak je to u bobistů skoro pořád. Protože je peněz málo, často se připravují ve skupinkách. "Stmeluje nás ten společný cíl," tvrdí.
Italům pomáhá s vývojem bobů automobilka Ferrari, Němci v laboratořích zkoumají nové slitiny, Rusům platí přípravu bohatí sponzoři, Kanaďané své olympiádě obětují všechno.
A Češi? Oranžový čtyřbob, svou největší zbraň, si už před čtyřmi lety koupili od Slováků za 30 tisíc eur. "Ale žádný křáp do muzea to není, měli jsme štěstí."
Stokláskův otec půjčil 300 tisíc korun, zkušený pilot Danilevič sehnal dalších 300, zbytek dal olympijský výbor. "Loni jsme si museli půjčit ještě milion, abychom mohli odjet sezonu, a tak máme jen dluhy," říká Horn, bývalý závodník, dnes kouč a místopředseda svazu.
Bobisti očima kouče HornaMartin Bohman Náš pozér. Ten svůj double biceps ukazuje všude, říkáme mu Ronnie. |
Kdyby to dovolovaly regule, bobisté by do olympijského koryta ve Whistleru nastoupili s nápisem FOR SALE na kastli. Čili na prodej. "Takhle budeme muset čtyřbob po olympiádě prodat, abychom dluhy splatili. Leda bychom zajeli pohádkově a pak získali sponzory," říká Horn.
Hornovi hoši se potí na dráze, skáčou přes překážky, lehce po špičkách probíhají rovinku, jeden druhého tlačí před sebou a imitují roztlačování bobů, které je čeká na olympiádě.
Oranžový čtyřbob (zřejmě ve složení Danilevič, Kobian, Suchý, Stokláska) je největší nadějí. "Do desítky je to reálné, do osmičky mega, do šestky zázrak, to si pak klidně nechám oholit hlavu," tvrdí Horn. "Ale hoši, jestli nebudete do patnáctky, zpátky poplavete!" "To abych si přibalil plavky, co?" vypálí Stokláska. "A nezapomeň čepici, ať ti v oceánu nenachladne šiška. Pozor na kosatky," radí mu Suchý.
Zatím jsou ti ramenáči v pohodě, vtipkují, včerejší trénink nebyla velká dřina, spíš jen důkladné protažení, aby namožené svaly při dnešním letu nezatuhly. To skokan do výšky Jaroslav Bába, který dorazil do haly později, dostal do těla víc.
Bobisty čeká pár rychlých tréninků až v Kanadě. "Musíme doladit startovní reakci, to rozhodne. Když ty moje lemra zvládnou start, do osmičky být můžou," zasní se trenér.
A kdyby ne, Češi stejně zapůsobí. Všichni si nechali udělat speciální olympijské tetování, stejně jako každé čtyři roky. "Mám první a ještě bych tak dvě rád přidal," ukazuje Jan Stokláska pravý biceps s hranatým logem her a siluetou bobu. "Naši z toho radost neměli, ale já neváhal. Je to rituál."
