Půl roku nato se vyboural na motorce, zlomil si levou nohu. Dva roky tápal. Loni na světovém šampionátu vypadl v semifinále. Jenže teď je zpět. Přestože byl poražen, v Curychu zvládl stometrovou trať už po padesáté v kariéře za méně než deset vteřin. Nejlépe v sezoně ji zaběhl v čase 9,91.
Srší sebevědomím. „Nepotřebuju vyhrát olympiádu, ale vyhraju ji,“ řekl před závodem Zlaté ligy.
Věří si, přestože v Curychu těsně před hrami prohrál potřetí v řadě.
„Samozřejmě, že vyhraju! Musím sice pár věcí ještě vylepšit, ale pokud zůstanu soustředěný, určitě budu zlato mít.“
Neustále těká, mezi novináři nepostojí v klidu. Sedne si na lavičku, pak zase stoupne a s pomocí manažera se vysvléká ze sprinterské kombinézy. „Zaspal jsi,“ houkne na krajana Justina Gatlina, který kvůli pomalé startovní reakci skončil s odstupem třetí.
Greene nevyhrál poslední tři závody v Evropě. Porazili ho Francis Obikwelu a dvakrát Asafa Powell.
„V Aténách to bude něco úplně jiného,“ prohlásí rázně a zase se otočí. „A Asafa? Je silný. Nenechá mě vyhrát. Ale já jeho taky ne. Má dobrou techniku, ale já mám lepší. V Aténách to bude zábava.“
K řecké metropoli má třicetiletý atlet vřelý vztah. Získal tu první titul mistra světa v roce 1997, o dva roky později tu zaběhl světový rekord.
Ten chce teď získat zpět. Maximum 9,78 vteřiny drží Tim Montgomery, jenž je podezřelý z dopingu ana olympiádu se nekvalifikoval.
„Dřív nebo později zaběhnu perfektní závod, o kterém lidé budou povídat ještě za padesát let,“ vyhlašuje Greene.
Předvede ho na olympiádě?
