Hry mýma očima |
Nebyla to ani krásná, ani povedená olympiáda.
"Dneska jsem byl na trati Viktor Koženej, nebylo už z čeho brát," povídal po svém posledním závodě biatlonista Zdeněk Vítek, ale přece se smál. "Aby ne, vždyť je konec."
Lukáš Bauer odcházel z lyžařského maratonu bez lyží. "Už mi je odebrali," hlásil s potutelným úsměvem. Že skončil šestnáctý? "To přežiju.
Nejpozitivnější věc z dnešního závodu je, že po něm můžeme domů. Strašně moc se těším."
Stříbrnému běžci z patnáctky, který zažil Nagano i Salt Lake City, k srdci Turín nepřirostl. "Hrozná organizace. Při oficiálním tréninku byly tratě zavřené a já se musel hádat s policajty. Chápete to?"
Zástupce šéfa české mise Václav Fiřtík spočetl, že za tři týdny najezdil autem 3000 kilometrů, tak rozstrkaná olympiáda to byla. Vzápětí vybídl kouče biatlonistů Milana Janouška: "Do týdne napiš hodnocení."
Mám zavirovaný počítač," vytáčel se kouč. Také on touží po klidu.
"Proklatá olympiáda. Konečně zmizí," říkal pomocník na stanovišti autobusů.
Hoteliéři v italských Alpách se těšili, až se jim vrátí bohatí britští turisté, jež odradil strach z chaosu. Občané Turína si libovali, že zmizí uzávěrky silnic, kvůli nimž kolabovala městská doprava.
Sportovci si notovali: Ve Vancouveru 2010 to může být jen lepší.
Turín a zimní olympiáda. Byl to nerovný vztah odsouzený ke krachu. Ti dva si nikdy nemohli porozumět.
Ačkoli... "Na Taliány ta organizace vcelku ušla," hledal slova pochopení Vítek. "Zato kdyby to byli Němci, řeknu, že to měli připravené ukrutně."
 Olympijská vesnice v Sestriere. |
