Selhání hokejové ikony? Kdepak, kauza byla daleko složitější. Československý kapitán bojoval v Innsbrucku s chřipkou. Nebyl sám, celý tým zasáhla epidemie.
"Ironií osudu jsme téměř všichni před olympiádou byli přeočkováni proti chřipce. Holeček s Martincem, kteří to nestihli, zůstali jediní zdraví," vzpomíná František Pospíšil.
Nemocný obránce si vzal z rukou lékaře hokejistů Trefného kodein. "Byl povolený na mistrovství světa, jenže na olympiádě nikoliv. A to jsme já ani Trefný nevěděli," tvrdí dnes jedenašedesátiletý Pospíšil.
Jak je to možné? "Seznam nepovolených léků se v Innsbrucku probíral těsně před startem her. My tehdy měli trénink a Trefný tak na setkání chyběl. A od šéflékaře celé výpravy tuhle informaci nedostal," vysvětluje.
Kdo byl oním lékařem? "To vám raději nepovím," pousmál se. Stopy kodeinu v Pospíšilově těle odhalil až druhý vzorek, ten první byl "čistý". Když předstoupil před komisi, chtěla na něm, aby vzal všechno na sebe. "Odvětil jsem, že jsem táta od rodiny a nemám zapotřebí brát doping." Vznikl podivný kompromis.
Československo přišlo o výhru nad Polskem, Pospíšil směl na turnaji pokračovat. "Ale Trefný to odnesl. Měl dva roky zaracha," připomíná trojnásobný mistr světa.
Do sbírky mohl přidat olympijské zlato. Bylo tak blízko. Virózou skosený tým se statečně bil na ledě. Hráči polykali vitaminy, na střídačce je dusil kašel, nastupovali s vysokou teplotou.
"Hráli jsme na krev. Doslova." Turnaj vynechali Švédové a Kanada. Historický bronz vydřeli nepříjemní Němci.
Ale zlato? To byla bitva chrabrých Čechoslováků se sovětským "medvědem". Rozhodoval poslední zápas.
Vedeme 3:2, výtečný Holeček likviduje akce Sovětů. Zbývá pět minut. V nich Čechoslováci přišli o triumf. Německý sudí Kompala poslal tým do tří a soupeř dvěma góly skóre otočil. Zbylo "jen" stříbro.
"Až na naši střídačku byl slyšet trenér Tichonov, jak řve na rozhodčího: Josef, pomagaj," líčí zklamaně Pospíšil. "Za půl roku přijel Kompala na Izvěstije a jeho manželka si odvezla kabát." Stříbrnou medaili však pečlivě ochraňuje. Doma u Pospíšilů ve vitríně jich svítí celkem třiadvacet.
"Jsou to ty nejcennější, z olympiád a mistrovství světa." Je tam i zlato z Katovic. Na světovém šampionátu v Polsku se československý hokejový tým "zahojil" jen pár týdnů po Innsbrucku.
"Víte, že to letos bude třicet let? Měli bychom se sejít," plánuje Pospíšil. Třicet let uplyne rovněž od úchvatné podívané na Kanadském poháru. Ale to už je jiná historie.
 PŘED TŘICETI LETY... Chřipkou oslabení českoslovenští hokejisté byli v Innsbrucku několik minut od olympijského zlata. |
