"A v každém zápase chci dát gól," říká směle šestadvacetiletý hráč.
Olympijskou atmosféru už zná, zahrál si v Aténách 2004. Okouzlen největší sportovním svátkem si talent indického pozemního hokeje nechal na předloktí vytetovat pět olympijských kruhů. Ale za dva roky...
Na sraz národního týmu před odjezdem na mistrovství světa v Německu 2006 nedojel, stal se náhodnou obětí přestřelky ve vlaku. Od ochrnutí jej dělily milimetry, dva roky byl odkázaný na invalidní vozík.
Souboj s vlastním zdravím vyhrál, opět začal chodit a vrátil se do reprezentace. Olympijské hry v Pekingu 2008 však sledoval pouze v televizi, stejně jako jeho spoluhráči. Indie se na turnaj v pozemním hokeji nekvalifikovala.
"Kdybychom se nedostali ani do Londýna, pozemní hokej v Indii by se stal dinosaurem," citovala jej stránka Hindustan Times.
Do pravěku svůj milovaný sport upadnout nenechal. Na olympijském kvalifikačním turnaji Sandíp Singh zářil, nastřílel 16 gólů. Z toho pět ve finálovém utkání proti Francii, které Indie vyhrála 8:1.
A střílet chce i na olympijských hrách. Gól v každém zápase - jak zní jeho cíl - by prý pomohl zacelit rány po pekingském zklamání. Jednoduché to však bývalý kapitán národního týmu mít nebude, vždyť Indie se v základní skupině utká s olympijskými šampiony z Německa a týmem Nizozemska.