Jste více zklamaný porážkou, nebo máte aspoň radost z toho, že mužstvo podalo dobrý výkon?
"Olympiáda se nehraje na výkony, ale na výsledek. Takže je to zklamání. Když vypadneme z turnaje, nebude nikoho zajímat, jak jsme hráli."
V téhle fázi zase o výsledek tolik nejde...
"Ale jde. Důležité bylo dnes vyhrát, protože to bychom pak měli hodně velkou naději, že ve čtvrtfinále narazíme na Bělorusko. To se nestalo. Teď už je celkem jedno, jestli budeme hrát proti Rusku nebo Finsku. S Amerikou určitě ne, ta druhou skupinu vyhraje."
Vážně vám je jedno, kdo bude soupeřem ve čtvrtfinále?
"Vždyť ani nevím, jak to dopadne. Můžeme třeba porazit Kanadu, ale Finové pak klidně Rusko a zase bude všechno jinak. Nechme to raději osudu."
Jste aspoň rád, že ta porážka přišla už teď?
"Byl bych radši, kdyby nepřišla vůbec. Buďme realisté: Švédové mají kvalitní mužstvo a záleží hodně na štěstí, protože zápasy jsou vyrovnané. Stačí se vrátit k Naganu a vzpomenout si na náš čvrtfinálový zápas s Amerikou. V první třetině byli lepší, mohli dát klidně čtyři góly. Ale neměli štěstí, Hašan chytal výborně a jeli tedy domů."
Ve druhé třetině jste si něco vysvětloval s Dominikem Haškem. O co šlo?
"Měli jsme velké díry ve středném pásmu a Švédové se přihrávkami snadno dostávali do šancí. Chvilku nám trvalo, než jsme se jejich systému přizpůsobili. Nejdříve jsme se stahovali se dvěma křídly, pak jsme to změnili a nenechávali jejich obráncům tolik času pro rozehrání akce. To nám asi vyhovovalo víc."
Překvapili vás Švédové něčím?
"Oni mají především dobře zažitý systém. Všichni vědí, co mají dělat. Na druhou stranu, kdybychom to prokoukli a něco vymysleli, hráli by pořád to samé. Ale nejtěžší je na ten fígl přijít. Kanaďané na něj nepřišli a dostali pět gólů. Nemyslím si tedy, že bychom my měli nějaké velké problémy."
Odehrál jste další výborný zápas. Jak se teď cítíte?
"Jsem hodně unaven, ale vím, že většina hráčů je na tom hůř. Nebo si to aspoň myslím. Doufám, že i Kanaďané a Švédové. Nikdy bych neřekl, jaký je rozdíl hrát v tak velké nadmořské výšce. Chybí kyslík a tělo je oslabené. Ale nemůžu přestat. Jakmile se zastavím, je konec. Proto se většina času hraje na vůli."
To byl důvod, proč jste se zase v závěru vrátili ke hře na čtyři formace?
"Ani ne. I když se hraje na čtyři útoky, tak je tempo zběsilé. Zvláště tady na olmypiádě, kde máme tři zápasy ve čtyřech dnech. Myslím, že bylo rozumné se vrátit ke čtyřem řadám. Turnaj je dlouhý a musíme šetřit energii."
Kdybyste byl švédským trenérem, co byste řekl kapitánovi Sundinovi, který se při pětiminutové přesilovce v závěru zápasu nechal dvakrát vyloučit?
"Záleží na rozhodčím, jak takové situace posoudí. Ty kontakty tam prostě jsou. Možná Havlát byl vyloučen trochu přísně a pak se to snažil u Sundinových faulů kompenzovat. Vážně nevím."
