Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 18. října 2017 Lukáš

Jak se máme ubránit teroristům? ptá se Vítek

8 2006
San Sicario - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Pozor, dorazily zbraně! Ukrýt, zamknout, hlídat. Manévry s nejvyšším bezpečnostním kódem připomíná příjezd biatlonistů na olympijské hry. S malorážkou do olympijské vesnice v Bardonecchii? Nulová šance. "Je to v háji. Když nás tu přepadnou teroristi, nemáme se čím bránit," ušklíbne se Zdeněk Vítek.

Veškeré zbraně museli odložit do střežených buněk vně vesnice.

"Vždy po třech do jedné skříňky. A od každé skříňky máme jen jeden klíč," vysvětluje Milan Janoušek, trenér mužů.

Celkem tu schraňují dvanáct českých malorážek, deset závodních a dvě náhradní. Ráno si je biatlonisté vyzvedávají a nasedají do autobusu, který šplhá do olympijského areálu v San Sicariu.

"Ale nemyslete si, že po silnicích pak jede autobus po zuby ozbrojených olympioniků. Náboje máme uschované v areálu," upřesňuje Kateřina Holubcová.

Zvláštní režim platil pro biatlonisty už na olympiádě v Naganu 1998.

"Tehdy jsme směli mít pušky jen ve speciálním kontejneru na závodišti. Vydávali je až po kontrole oční duhovky," vzpomíná šéftrenér Pavel Levora. Po hrách Japonci střelnici hned rozebrali. Pro jistotu.

"Tohle všechno je zbytečné," namítá Vítek.

Ve Světovém poháru platí naopak benevolentní režim. "Tam v pohodě pronesete pušku na hotel. Stejně ji máte ve futrálu. Recepční neví, jestli nesete flintu, rybářský prut, nebo kytaru."

Nicméně faktor nebezpečí zůstává i v průběhu závodu. "Nestřílíme žádnou vzduchovkou, ale poloautomatickou malorážkou. Kdyby s ní někdo namířil na tribunu, zabije kohokoliv," zdůrazňuje Holubcová.

Tribuny v San Sicariu jsou dosud poloprázdné, nad areálem se klene modrá obloha, horské slunce proměňuje sníh v bláto. Češi při tréninku ochutnávají střelnici i tratě, kouč Janoušek říká: "To budou nejtěžší závody, jaké na olympiádě byly."

Na nechráněné střelnici si vítr pohrává s vlajkami a provádí veletoče.

"Přijedeš, fouká, upravíš mířidla, zamíříš – a za deset vteřin už zase fouká z jiné strany," líčí Roman Dostál.

Mezi každou zastávkou na střelnici navíc biatlonisty čeká vražedná trať v nadmořské výšce 1500 metrů. Motokros, nazval ji Janoušek.

Po prudkém sjezdu, kde jsou kolize předvídatelné, závodníci až ke střelnici stoupají, na pokraji s dechem. "Kdo na tom není stoprocentně dobře fyzicky, zahltí se a střelba to odnese," věští Holubcová.

V sobotu rozdělí první medaile v závodě na 20 km mužů. "Nezadýchat se při motokrosu a sestřelit všechny ty terče. Jednoduché, když se to umí, ne?" usmívá se Dostál.

Dvacítka je jeho trať. Na ní je mistrem světa.

Autor:






Advantage Consulting, s.r.o.
KOORDINÁTOR PROJEKTŮ - JUNIOR

Advantage Consulting, s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 25 000 - 27 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze