Střední odborné škole, která sídlí na východě Pekingu, místní s nadsázkou říkají "koncentrační tábor pro krásky".
Vychovávají tu letušky.
Půvabné teenagerky, z nichž žádná nesmí být menší než 165 centimetrů, se tady každý večer tiše modlily, aby na palubě letadel Air China jednou obletěly svět. Najednou sní o něčem jiném. "Chci se stát nejslavnější olympijskou hosteskou," říká sedmnáctiletá Wang Ho. Měla totiž štěstí. Vybrali ji do skupiny, kterou vycvičí pro slavnostní olympijské ceremoniály.
Její spolužačka Jang Ťing-jü vypráví o svém idolu, atletovi Liu Siangovi: "Nechávám si zdát, jak mu na olympiádě přináším medaili. Pláču při tom radostí."
Jenže radosti předchází bolest. Lekce, jak se smát a jak chodit. Trénink je na škole tvrdý, denně vstávají už v pět ráno. Často pózují ve čtyřstupu s knihami na hlavě a v roztažených rtech drží horizontálně hůlky. Ředitelka Cchuej Wej-min vysvětluje:
"Jejich obličejové svaly si tak navykají na správnou pozici, aby byl úsměv našich dívek co nejkrásnější."
Wang Ho vypráví, jak jednou měly dívky za úkol stát bez hnutí dvě hodiny - a pořád se usmívat. "Když už mě nenapadalo nic veselého, myslela jsem na Liu Sianga," přiznává.
Nejen sportoviště, také hostesky musí být na čínské olympiádě dokonalé. Vše musí být dokonalé. I noví rekruti u pekingské policie. Rovněž stovka mladíků, kteří budou v průběhu her hlídat letiště, už nacvičuje před zrcadly svůj úsměv. Nadřízení je poučili, že při něm mají ukázat přesně osm zubů, čtyři horní a čtyři spodní. "Aby vypadali přátelsky a ne legračně," napsal časopis Olympian.
Na plácku u restaurace předvádějí kolektivní odpolední rozcvičku servírky. "Budeme sloužit zákazníkům," sborově při tom skandují. "Chceme být při olympiádě světoví, předvést se jako velká země." Ne, to neříká žádný čínský funkcionář, ale sedmadvacetiletý Wang Siao-fej. Černé vlasy má vyfénované do výšky a košili od firmy Dolce & Gabbana rozepnutou až na prsa. 
Už dávno nejde jen o prestižní záležitost strany a vlády.
"Olympiáda se stala výkladní skříní obyčejných Číňanů," tvrdí Libor Táborský, který v Pekingu vede pobočku PPF Investments. "Díky ní chtějí zlomit povědomí, že jsou zaostalá a necivilizovaná země."
K zákonu jednoho dítěte přibyl kvůli hrám i "zákon jednoho psa" na domácnost. Aby Peking nezamořilo příliš mnoho psů.
Speciální jazyková komise nechala vyměnit všechny městské cedule napsané v "chinglish", místní variaci angličtiny. Podle této zkomoleniny chodili například handicapovaní turisté na "Deformed Man Toalet". Což v překladu znamená toaleta pro deformované, nikoliv pro postižené. "A na kraji města začali chovat speciální prasata pro cizí sportovce a turisty. Protože ti nejsou zvyklí na vepřové z místních prasat," říká Wang-i z tiskové agentury Nová Čína.
Další předpis nařizuje: Všichni taxikáři musí při olympiádě umět anglicky. Jinak nebudou řídit.
Drtivá většina z těch, kteří mě po městě vozili, však dosud neovládá anglicky ani slovíčko. Vlastně ano, jedno se naučili. "Yeah," říkali. Pokaždé, když jsem jim podával bankovky při placení.
Život v sopečném magmatu
Pokus o dokonalost v naprosto nedokonalém prostředí - i tak působí předolympijský Peking. Jsme v Olympijském parku, budoucím srdci her. Futuristická sportoviště propojí hluboko pod zemí devítikilometrový tunel, osvětlený za pomoci solární energie.
Již nyní tu vyrostly nové veřejné toalety, které zlepší image města, donedávna zaplaveného páchnoucími záchodky v zoufalém hygienickém stavu. Ovšem pozor! Image je potřeba zachovat pro hry. Proto zatím nesmějí nové toalety používat čínští občané, kteří v okolí žijí nebo pracují. Pod pokutou až 2 000 korun.
Dvojí pohled. A hra na vnější efekt. To tu všude platí. Západ kritizuje porušování lidských práv v Číně. Vládou kontrolovaný list China Daily naopak hrdě oznamuje: "Orgány popravených vězňů již nebudou prodávány pro transplantaci s výjimkou členů jejich nejbližší rodiny. Ještě loni čínské internetové stránky nabízely játra od vězňů za 130 tisíc dolarů.
Také heslo Zelené hry je dosud v rozporu s jedním z nejznečištěnějších měst světa.
Škrábe mě ve vyschlém krku. Ludmilla Lindbergová, viceprezidentka Mezinárodního olympijského výboru, si povzdychne: "Mám krk celý oteklý. Žít a sportovat v tak znečištěném vzduchu není zdravé." 
Jistě, existují výjimečné dny. Lenka Oulíková, česká studentka na Renminské univerzitě v Pekingu, nadšeně ukazuje na obzor: "Aby byly od nás z koleje vidět Západní hory, to se stalo od konce srpna snad třikrát." Ale jinak? "V létě je zdejší vzduch jak sopečné magma," uleví si Jeff Ruffolo, poradce organizátorů. Z jedné strany ulice nevidíte přes podivnou bílou mlhu na druhou.
Nicméně organizátoři ujišťují: Smog na naší olympiádě porazíme!
Vysadí ve městě 17 milionů stromů. Budou letecky rozhánět mraky. Uzavřou po dobu her komplex továren na severozápadě Pekingu včetně dýmající obří železárny s 86 tisíci zaměstnanci. Nepovolí vjezd do města více než třetině ze tří milionů pekingských aut.
Jenže co bude po hrách? Vrátí se smog v plné síle? "Čínské pojetí ekologie je zvláštní," povídá studentka sinologie Marie Vykopalová. "U řeky, která se jmenuje Křišťálová, tu visí transparent: Blíž k ekologii. Ale řeka je plná odpadků."
Buďte sexy, hrajte v sukních
Hry ve městě, které celé sportuje. To má být další motto olympiády. Další iluze.
Eva Roubalová, lektorka češtiny na pekingské univerzitě, vypráví o své starší čínské kolegyni: "Ráno už cvičit nechce. Povinných rozcviček si prý dostatečně užila za kulturní revoluce." Jiní penzisté u ranního tělocviku setrvali. V šest ráno na parkovišti skupinově předvádějí figury tai-či.
Ale mladí? "Víte, jak si představují outdoorové aktivity?" ptá se studentka Vykopalová. "Nakoupí nejlepší vybavení a pak jedou do hotelu s plným servisem. A pokud možno s lunaparkem v sousedství.
Unavit tělo tu není zábava. Když chtějí relaxovat, jdou do herny." Jen basketbalový génius Jao Ming je dokáže vytrhnout z letargie. "Po celé Číně vyrůstají basketbalová hřiště. Co na tom, že v létě na nich občas suší kukuřici?" líčí Lenka Oulíková.
Funkcionáři tvrdí: Až Čína poprvé v historii vyhraje na olympiádě hodnocení zemí, bude to další impulz pro mladé. Připouštějí dokonce některé neortodoxní metody. "Úspěchy našich stolních tenistek jsou již nezáživné. Je na čase, aby ukázaly i svůj sex-appeal jako tenistka Šarapovová," píše na titulní straně list China Daily. Čínský módní guru Lu Kchun radí: "Budou hrát zápasy v sukních. Už ne v šortkách!" Všechno má své meze.
"Státní trenér si uchoval nesmírnou moc. Pořád může zakázat svěřenkyním chodit s mužem," říká Wang-i z agentury Nová Čína.
Olympiáda pro soudruha Maa
"Kupte si hodinky s Maem." "Za kolik?" "Za 150 jüanů." "Ne." Malý překupník na náměstí Nebeského klidu naléhá a smlouvá. Nakonec srazí cenu až na 25 jüanů, tedy 65 korun.
Ale nenechte se mýlit, diktátor Mao Ce-tung u Číňanů neklesá v kurzu. Bude to i jeho olympiáda. Přesto, že je 31 let po smrti.
"Lidé ho tu pořád velebí," říká Táborský. "Říkají: On je tím, kdo sjednotil zemi a položil základ k blahobytu, jaký máme. Jsou trochu zblblí. A vycházejí z hodně nízkého standardu a z jiné filozofie. Oni nevnímají, že jsou omezovaní. Nechtějí bourat mýtus. Mému čínskému kolegovi Colinovi, který vystudoval na torontské univerzitě, se v autě bimbá odznak. To je pan předseda Mao, říká mi."
Také 17. sjezd komunistické strany dostal olympijský podtext. Nejen proto, že prezident organizačního výboru her Liou Čchi je i šéfem pekingských komunistů.
Sedm olympioniků sedí v sále mezi delegáty.
Třiadvacetiletá Tchan Süe, mistryně světa v šermu, je nejmladší delegátkou, o 69 let mladší než nejstarší soudruh. "Účast na sjezdu mi pomůže pochopit teze strany a motivuje mě, abych získala na hrách slávu pro svoji zemi," odříkává. Další bojovnice za kapitalistický komunismus s čínskou tváří. Olympiáda prospěje všemu čínskému lidu, zní z pódia.
Pozdě odpoledne sedím v parku Beihai s českými studenty sinologie a popíjíme z lahve pivo Yanjing s olympijským emblémem. Před námi se vlní nádherné jezero s lekníny. Oáza pohody v jinak uspěchané a rozkopané metropoli.
Přišourá se ošuntělý děda s obrovským pytlem a žádá, abychom mu dali prázdné lahve. Jsou zálohované.
Přemýšlím, jak jemu pomohou dokonalé čínské hry.
Ale ano, pomohou. Přijede více turistů. Bude více prázdných lahví.
|
Kdy počít olympijské dítě? Teď! Které dítě bude tím, jehož křik zvěstuje začátek pekingské olympiády?" ptá se list China Daily. Hry začnou 8. 8. 2008 v 8 hodin a 8 minut večer - osmička je pro Číňany šťastným číslem. |
