Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

Přikázání na hokejovém letišti: nebláznit, nelítat, víc držet puk

BRZY UŽ TO VYPUKNE. Čeští hokejisté trénují před startem olympijského turnaje. | foto: ČTK

10 2014
Soči (Od našeho zpravodaje) - Na minulé olympiádě Kanada ve čtvrtfinále totálně rozdrtila Rusy. Takřka zběsilým napadáním ničila jejich akce už při zrození. Když se Malkin, Ovečkin či Dacjuk přece jenom rozjeli s pukem, často během vteřiny narazili na soky, kteří ze svých těl stavěli pohyblivé barikády.

Zvlášť Ovečkinovi se ještě dlouho muselo zdát o hromotlucích Nashovi a Weberovi, jež na jeho stranu postavil mazaný kouč Babcock. Kanada pod jeho velením může v Soči obhájit zlato z Vancouveru. Znovu patří mezi favority. Nicméně bude muset zvolit jiný styl k porážení soupeřů. Aspoň trochu jiný.

Z rohu před bránu? Za týden!

Kluziště na stadionu Bolšoj má rozměry 30 krát 60 metrů, zvolna stoupající tribuny rozlehlost bílého jeviště ještě umocňují. Ve Vancouveru se před čtyřmi lety bojovalo na hřišti širokém 26 metrů.

Fanoušek v hledišti i televizní divák z pohovky rozezná pouhým okem určitý rozdíl mezi zámořskou nudlí a evropským letištěm. Sami hokejisté pak změnu ve velikosti svého pracoviště pociťují ještě mnohem výrazněji.

"Nudle" svědčí klasické kanadské taktice: Nahoď a jeď. Tempo je vyšší, přináší kolize, nečekané odrazy a víc gólových příležitostí. "Na užším hřišti si daleko snadněji vytvoříš tlak, aniž bys vymyslel nějakou velkou věc," vysvětluje svérázně český reprezentant Petr Nedvěd. "Stačí si to kopnout do třetiny. Tady je to trošku obtížnější, protože vjedeš do rohu a zhruba za týden se vracíš před bránu."

Kanonýři – jako třeba Nedvěd – v NHL leckdy zakončují v tísni, časové i prostorové. Na druhou stranu jim při průniku po křídle stačí jedna klička do středu a jsou v šanci. Podobné je to při přesilovkách.

"Zato v Evropě střelou od mantinelu skoro nemůžeš dát gól. To by si brankář musel zrovna hodit šlofíčka," tvrdí 42letý kmet Nedvěd.

Útočníci jsou z NHL zvyklí, zvlášť za nepříznivého stavu, divoce forčekovat a nutit obránce k chybě v rozehrávce. Po příletu do Soči na takovou hurá taktiku musí zapomenout.

"Je potřeba hrát chytře, líp si rozvrhnout síly," říká centr David Krejčí. "Nejde lítat nahoru dolů. To bych byl za 20 vteřin naprosto utavený. Vyplatí se šetřit energií a vydat ji v pravou chvíli."

Beci, hlavně nejančete

Ty čtyři metry mohou být zatraceně dlouhé. Řada premiantů evropských soutěží po přestěhování do Severní Ameriky zvadla.

V několika případech to platilo i obráceně, když při výluce v NHL v sezoně 2004–05 v ruské Superlize vyhořely kanadské hvězdy Lecavalier a Heatley.

Jágr několikrát odmítl narychlo chvátat přes Atlantik na šampionát: "Vždyť je to úplně jiný sport!"

Současný bleskový přesun do Soči dá zabrat také obráncům. Kdo rád vyráží ze své pozice, aby překvapil protivníka, musí si dávat mnohem větší pozor než v NHL. "Samozřejmě můžeš tenhle pinching dělat i tady, ale někdo tě musí zvlášť dobře jistit."

Kvůli rovnováze mezi agresivitou a poziční hrou například povolal kouč Hadamczik rozvážnějšího zadáka Rozsívala, a nikoliv dravce Poláka. Za ostré hity ho v NHL chválí, jenže na větší ploše není tak snadné soka trefit. Je to riskantnější. Bek mine, propadne, pustí protivníka do přečíslení a stěží se stihne vrátit.

V Soči bude klíčové držet kotouč, nezbavovat se ho bezhlavě. "Obránci řídí přechod do útoku," řekl Jaromír Jágr. "Pokud pokazí přihrávku, může trvat třicet vteřin, než puk získáme zpátky. Někdy je lepší si najet zpátky, počkat si a rozjet akci znovu než ho jen napálit do pásma."

Taky proto je na soupisce Kaberle, jenž možná ztrácí rychlost, ale jeho přesně načasované pasy útočníci dostávají tuze rádi.

Když to nejde silou...

Loni v srpnu si Mike Babcock pozval 45 kandidátů na nominaci do Soči na soustředění do Calgary. Aby pro ně směl uspořádat opravdový trénink, musel by za ně kanadský svaz zaplatit pojistné ve výši 1,2 milionu dolarů (zhruba 20 milionů korun). A tak Crosby a spol. vyfasovali trička se jmenovkami, kšiltovky a kraťasy a na širokém hřišti si strčili aspoň hokejbal.

Skoro všichni si "letiště" vyzkoušeli na juniorských akcích, olympiádě v Turíně či na mistrovstvích světa. Babcock jim chtěl připomenout, jak to na něm vypadá. Do hlav jim též nahustil základy své strategie pro Soči. Hned po vstupu do haly Bolšoj by si je měli vybavit.

Na širokých hřištích v Naganu (1998) a Turíně (2006) nedosáhla zámořská mužstva na medaili. Mnozí experti jim proto příliš nevěří ani teď.
Přitom třeba Kanaďan Rick Nash říká: "Mně sedí, když mám víc prostoru a hodně se jezdí."

Babcock si pečlivě vybíral právě znamenité bruslaře. Dobře chápe, že v Soči nemůže vyhrát silou jako ve Vancouveru. Jistě, nepromění predátory na krotké mazlíčky. Své "boys" však určitě bude dirigovat trochu jinak.

Nedvěd tvrdí, že Kanaďanům ani Američanům čtyři metry navíc neublíží: "O ně se fakt nebojím. Jsou skvělí hráči, přizpůsobí se."

Jeho parťák Roman Červenka přikyvuje a přidává: "V současnosti rozhoduje zápasy důraz, tlak do brány. A to platí úplně stejně na velkém i malém hřišti."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze