Už na druhých hrách. Jako manželé, kteří se brali v Salt Lake City.
"Kdyby mi někdo v době, kdy jsem měla monokl, řekl, že potkám životní lásku a ještě budu na zahájení olympiády pochodovat za cizí zemi, nevěřila bych tomu. Chtěla bych o tom natočit film. Je to zázrak," líčila Papandreová.
S Malesonem se setkali v restauraci, kde pracovali. Žili si v klidu na severovýchodě USA. Jenže pak v sobě Brazilec objevil vášeň pro boby. Přitom nikdy předtím nechtěl jezdit na hory.
"Když jsem viděl boby, jak se řítí stovkou korytem, řekl jsem si: Wow, to chci zkusit."
Začal se učit bob pilotovat. Pak chtěl dát dohromady tým. Jenže nejdřív musel založit národní svaz.
Bylo to těžší než v exotické Brazílii najít další závodníky. Maleson nejprve oslovil kamaráda, jenž v Bostonu rozvážel pizzu. Další bobisté jsou bývalí atleti.
Maleson se vůbec pustil do budování království ledových sportů v zemi posedlé fotbalem. Z někdejších vzpěračů a běžců jsou rychlobruslaři a skeletonisté.
"Brazilci mají talent. Milují sport a rychlost. A boby jsou formule 1 na ledu," říká.
V Turíně je jako funkcionář, stejně tak jeho žena. Závodit nemůže, má sdrátovanou čelist a s kolenem musí na operaci.
"Věřím, že budu ve Vancouveru," povídá osmatřicetiletý muž, který se přátelí s jamajskými bobisty – "Kokosy na sněhu".
Kdo ví, třeba i na jeho příběh se brzy bude svět dívat v kinech.