Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 19. října 2017 Michaela

Jak si vydělat „provrtáváním“ terčů

26 2004
Ostrava - Necelé dvě desítky Čechů se dokážou uživit tím, že střílejí ze sportovních zbraní a jezdí po závodech. Jsou to soutěžní střelci placení státem a takhle vypadá jejich „pracovní“ den. Martin Tenk, nejlepší pistolář na světě, vstává před sedmou. Nejprve vypraví syna do školy. Teprve pak zamíří na trénink. V ostravské střelnici Skalka bývá dopoledne nejraději sám.

„Policajti a vězeňská služba při cvičeních nadělají hrozný randál, ruší mě,“ postěžuje si. „Lepší to bývá odpoledne.“

To chodí hobby střelci. „Mám si s kým pokecat.“ Ale nikdo se ho na souboj vyzvat neodváží. Proto „závodí“ sám se sebou. „Řeknu si: dvacet ran, a počítám si to.“

Střílí podle chuti a pocitu. Padesát, jindy sto ran. „A někdy bych potřeboval střílet pětsetkrát, a stejně to nejde.“ Na stavu stráví obvykle hodinu a půl.

Pak uklidí terče a uloží pistole do trezoru. Zhruba po pěti stech ranách zbraně vyčistí.

Má dvě libovolné a dvě vzduchové pistole. Pro případ, že je musí posílat do dějiště soutěží s předstihem ke kontrole.

Obědvá doma, odpoledne vyřizuje rodinné záležitosti. Právě se pouští do stavby domu v Bravanticích, pár kilometrů za městem.

Ale taky udržuje fyzičku - běhá, plave, jezdí na kole. A po trablích s ramenem dbá na rehabilitaci. Chodí na masáže, do sauny, na perličkové koupele. „Abych déle vydržel.“

A šetří se z domácích prací, aby si nerozhodil pevnou ruku? „Ne, to ne,“ zavrtí hlavou. „Ale že bych to zkusil? Po dvanácti letech manželství?“ směje se. To asi neprojde, protože i jeho paní Jana je bývalá střelkyně.

Párty ho moc nebaví, večer nejraději zůstává doma.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze