Vodní slalomáři mají při olympijském závodě dvě různé tratě: kvalifikační a finálovou. Po kvalifikaci mění stavitelé kurzu, mezi něž patří i Jaroslav Pollert, pět pasáží.
Štěpánka Hilgertová už při úterním finále kajakářů studovala, jak si s brankami poradili muži. Po kvalifikaci před dnešním finále říkala: "Teď okouknu na videu průjezdy soupeřek v pasážích, které se nemění."
Deblkanoisté Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek, včera v kvalifikaci čtvrtí, se usadili u programu Dartfish, který jim pořídil Ježek.
"Pustíme si deset singlkanoistů, za sebou i vedle sebe, a učíme se z toho, co se jim nepovedlo," říká před dnešním finále Štěpánek. "Nebo se snažíme kopírovat Martikána," zmiňuje Volf slovenského vítěze her v singlkánoi.
Zatímco Hilgertová nemá ráda, když dva dny kvůli závodům jiných kategorií nemůže trénovat, Štěpánek je opakem. Při závodech kolegů Ježka a Hradílka vysedával u trati s fotoaparátem.
"I díky tomu mám pak trať v hlavě zakódovanou." Správné řešení složité kombinace se mnohdy zjeví nečekaně, třeba u večeře. "Najednou vás v duchu napadne: takhle bych to mohl zajet," povídá Ježek.
V den závodu si ještě celý kurz projdou znovu po břehu, postojí u obtížných míst. "Nejvíc kontroluju výšku tyček, ta je často pro různé varianty průjezdů klíčová," líčí Hilgertová. Volfovi se Štěpánkem trvá závěrečná prohlídka vždy zhruba čtvrt hodiny.
Nejvíc času tráví všichni zkoumáním záludné kombinace branek 3, 4 a 5. "Tam se rozhodne. Kousek po startu," soudí Štěpánek. "Ba ne, horší bude vlásenka dole," namítá Hilgertová. Volf jen prohodí: "Zkazit se to tady dá úplně všude."
O čemž by mohli vyprávět favorité Estanguet, Benzien či Kauzer, které voda "spláchla" daleko od medailových pozic. Nebo včera světová pětka, Britka Pennieová, po neprojetí branky vyřazená v kvalifikaci.
Přesto Štěpánek s potutelným úsměvem tvrdí: "Čekal jsem na olympiádě ještě obtížnější trať, ještě složitější branky." Jako by mu nestačila nevídaná masa vody, valící se rychlostí 17 kubíků za vteřinu olympijským kanálem.
Volf parťáka mírní: "Víš co? Kdyby tu byla v kombinaci s tak obtížnou vodou ještě obtížná trať, vypadalo by to hrozně. Zvlášť pro rozvojové země a kajakářky."
Stavitel kurzu Jaroslav Pollert prozrazuje: "Řídil jsem se radami od federace – i od českých trenérů."
