Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 21. října 2017 Brigita

Jak zdeptat skokana na lyžích. Dýcháš na nájezdu? zeptejte se ho

PTAČÍ PERSPEKTIVA. Skokani na lyžích jsou ti poslední, kdo by se z výšky kochali pohledem na krajinu, nebo město pod sebou. I když je výhled nádherný, je zajímají mnohem víc metry a čistota dopadu. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

20 2010
Whistler (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Je to rychlovka: odraz, diváci nadšeně tleskají a bác - telemark. Na velkém olympijském můstku ve Whistleru skokani s lyžemi na nohou snadno přeplachtí vzdálenost rovnající se délce fotbalového hřiště. Co ale zvládnou za dobu, než je přemůže gravitace?

Srovnat lyže, aby pod sebe nabraly co nejvíc vzduchu, korigovat rukama směr, vyhnout se křeči a na nic nemyslet, popisují svoji letovou fázi.

"Já stihnu spoustu věcí, třeba si zanadávat," říkal Roman Koudelka, v úvodním olympijském závodě nejlepší z českého týmu.

Nejdelší kvalifikační skok v pátek předvedl Antonín Hájek. Do vzdálenosti 137,5 metru doletěl za necelých pět sekund.

Když ovšem na mamutích můstcích skáče do vzdálenosti přesahující dvě stě metrů, stráví ve vzduchu i o dvě sekundy víc. "Na co při tom myslím? Snažím se úplně vypnout, uvolnit se. A užívat si to," popisoval třiadvacetiletý specialista na lety.

"Já většinou přemýšlím o tom, jestli mi odešla splátka hypotéky," vtipkoval zase někdejší vítěz Světového poháru Jakub Janda. "Ne, ne, ne, ve vzduchu myslíte jen na to, co udělat, abyste letěli dál."

Kromě nájezdové rychlosti, správné techniky ovlivní výsledné metry i kombinéza. Ta ve vrcholné formě vydrží asi dvacet skoků, pak už je její propustnost vysoká a tolik nenese.

A víte, jak je to se vzduchem u samotných závodníků?

"Já nevím, nikdy jsem nepřemýšlel, jestli ve vzduchu dýchám," usmíval se Koudelka. "Ani já to nekontroluju," přidal se Janda.

Práce s dechem je otázkou dlouhodobého tréninku. Skokan se na většinou nadechne nahoře na můstku a pak během nájezdu, kdy zrychlí z nuly na devadesátku, udělá dva krátké nádechy a výdechy.

"Na odrazu, kdy vydáte sílu, následuje výdech, který asi trvá i během letu," dumal reprezentační trenér David Jiroutek. "Možná na mamutím můstku se dá ve vzduchu dýchat, ale u závodníků, kteří jsou ve stresu, možná žádné dýchání neprobíhá."

Skokani ovšem vědí, jak řečmi o dechu psychicky zdeptat konkurenci.

"Učil jsem to malý kluky," vzpomínal Jiroutek. "Říkal jsem: Zeptej se soupeře, jestli na nájezdu dýchá. Tím se dá člověk rozhodit tak, že se přestane soustředit na rychlost, stopu a odraz, je nekoncentrovaný a skok pak vypadá úplně jinak a špatně."

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze