Inspirován počinem nejúspěšnějšího českého kordisty posledních let Berana začal Jurka proměňovat své šermířské vlohy v úspěšnou kariéru.
Propracoval se na první příčku světového žebříčku juniorů, postupně a zdárně nakukoval i do světa dospělých. Své snažení korunoval vydařenou evropskou kvalifikací, na níž zdolal třeba i šestnáctého hráče žebříčku Španěla Pereiru.
„Lépe to ani dopadnout nemohlo, je to sen.“
Kordista Jurka navázal na dědu, pojede na olympijské hry |
Jméno Jurka se tak díky 21letému talentovi objeví na olympijských hrách po více než čtyřiceti letech. Ano, to jsou zmíněné geny: dědeček Jakuba Jaroslav startoval v Montrealu 1976 a Moskvě 1980 a drží český titul Šermíř století.
„Vidět dědu, který byl tak úspěšný, je pro mě jednak motivace, jednak trochu svazující,“ přiznává Jurka. „Ale i kvůli tomu jsem do kvalifikace šel s tím, že musím vyhrát.“
Doma na vás musí být pyšní, jak příkladně pokračujete v tradici.
Se šermem je provázaná celá naše rodina, takže dostat se na olympiádu a reprezentovat tam naši zemi je pro mě neskutečná pocta. Jsem už čtvrtá generace Jurků, která šermuje. Všechno začal pradědeček, který se šermem začal a našel si u něj i manželku. Stejně tak můj děda.
Necháváte si od něj pořád radit?
Ano, jak s dědou, tak s otcem, který se mnou byl v Madridu jako reprezentační trenér, spolupracuji hodně intenzivně po celou dobu své kariéry. S dědou si pravidelně voláme, i před kvalifikací jsme se bavili o strategii a mentální přípravě.
Tipy očividně zafungovaly výborně.
Hodně lidí neumí docenit, jak je kvalifikace náročná. Postupuje jen vítěz, takže turnaj prověří všechno: psychickou odolnost, vytrvalost... A když se to povedlo, tak jsme si všichni zaplakali.
Den před vámi se do Tokia kvalifikoval i fleretista Alexander Choupenitch, byl pro vás motivací?
Je pravda, že tlak by mohl opadnout, když vám někdo ukáže, že to jde. Ale já to vnímal přesně naopak, kvalifikovat se pro mě najednou bylo povinností, protože jako kordisté s fleretisty trochu soupeříme a konkurujeme si. Chceme se Sašovi, který je výborný závodník, vyrovnat.
Až do letošního března jste byli více než rok bez závodů, jak jste se s dlouhým obdobím trénování vyrovnával?
Největší motivací pro mě bylo vůbec se vrátit do tréninkového procesu, protože před dvěma roky a půl jsem bojoval s vyhřezlou ploténkou. Po začátku pandemie jsme si řekli, že věnujeme tři měsíce jen rekonvalescenci, zaměříme se na kondiční přípravu a šerm úplně vynecháme. Potom jsme začínali pozvolna dělat maličké krůčky a postupně jsme začali cítit formu.
Šerm musíte mít v hlavě, říká juniorská světová jednička Jurka |
A přípravu jste zúročil před měsícem hned na prvním turnaji v Kazani, kde jste byl dvanáctý.
Tam jsem si potvrdil, že jsem v ještě lepší formě. Těsně jsem prohrál souboj o osmičku, což byl můj nejlepší výsledek za poslední tři sezony. Kazaň posloužila jako test před evropskou kvalifikací, která nás nejvíce zajímala.
Teď už můžete vyhlížet hry v Tokiu, jak se na ně těšíte i vzhledem k plánovaným opatřením?
Atmosféra bude určitě jiná, ale já rozdíl nepocítím tolik jako třeba ti, kdo byli v Londýně nebo v Riu. Už jen dostat se na olympiádu je pro šermíře a trenéra status na celý život a jestli hry proběhnou s diváky, nebo bez nich, na to už se ani nekoukáte.
Jaká bude vaše příprava?
Do olympiády už nezbývá moc času, takže se toho moc natrénovat nedá. Ale troufám si říct, že kdybych předvedl stejný výkon jako v Madridu, tak určitě nebudu na chvostu startovního pole. A kdyby forma byla trochu lepší, tak se můžeme bavit o tom, že přivezu i medaili.
