„Mám spoustu práce a restů, jsem dva měsíce pozadu. Proto jdou myšlenky na olympiádu zatím mimo mě. Spíš řeším, abych se dostal do formy a ruka byla v pohodě.“
Nejspíš si vzpomenete, jak dodal historicky úspěšným londýnským hrám zlatou tečku. V poslední neděli olympiády 2012 vyhrál závod horských kol a nakročil do historie.
Tehdy zrovna stavěl dům, což spolykalo většinu z šampionské prémie ve výši 1,5 milionu korun.
V budově ČNB pak Kulhavý osobně přihlížel tomu, že pro Rio schválil Český olympijský výbor ještě větší finanční bonus: nyní má zlato hodnotu milionu a tři čtvrtě.
V Česku jsme na tom dobře
„Člověk to má někde v hlavě, ale úplně vzadu. První je úspěch,“ říká Kulhavý. Je ostatně nemožné si představit, že někdo zrychlí v cílové rovince jen kvůli vyššímu stavu účtu. Na druhou stranu nemá cenu zakrývat, že peníze neurazí.
Zvlášť když vítěz z Londýna vypráví: „Je super, že jsou medaile takhle oceněné. Přece jen top sportovci nemůžou sportovat do nekonečna, musí si taky spořit na důchod. I to zdraví, co si člověk vrcholovým sportem ničí, postupně odchází.“
Těžké je najít ideální výši odměny. „Nějaké země je nemají vůbec, někde to prožívají ještě víc a prémie jsou až moc velké. My jsme na tom dobře. I zástupci menších sportů, kde obecně nejsou peníze, si mají šanci přilepšit,“ oceňuje.
Názor na věc má a neskrývá. Ale teď myslí na jiné, akutnější záležitosti: v březnu musel na operaci nadvakrát zlomeného zápěstí.
A dobré zprávy? „Vypadá to relativně dobře,“ těší Kulhavého. Před týdnem už zkoušel závod Kola pro život: „Ruka má samozřejmě omezení, hlavně ve sjezdech, ale každým dnem se lepší. Za týden dva by to snad mělo být plně srostlé.“
Krásy i rozpaky Ria
Jeho plány zní: stihnout už druhý a třetí závod Světového poháru. Být ve slibné formě na konci června na mistrovství světa bikerů v Novém Městě na Moravě. A hlavně...
Vždyť víte. Rio! „Pokud nenastanou komplikace, doufám, že se vše stihne. Forma by tam mohla být lepší než na mistrovství světa, přece jen jsou hry o měsíc a půl později.“
V dějišti olympiády byl Kulhavý loni na podzim na testovacím závodě a dojmy z trati má stále v hlavě: „Myslím, že by mi mohla sedět. Podobá se londýnskému závodu, jen je tam jeden delší, docela náročný kopec. Plus počasí – největším nepřítelem pro mě bylo horko.“
Ve středu odpočet do her přeskočil metu 100 dní a dál pádí kupředu. Zprávy o trablech i krásách Ria český obhájce dobře chápe. „Náš areál je v nějakém vojenském prostoru. Trať perfektní, okolí hrozné. Na druhou stranu centrum – socha Ježíše, Cukrová homole nebo pláž Copacabana – je krásné; úplně jiný svět. Okraje Brazílie i Ria jsou naopak až strašidelné,“ popisuje a tuší, co vše je potřeba ještě stihnout.
Plně se uzdravit.
Dohnat kondici i formu.
A jako v Londýně ukázat, že nejen bankéři vědí, jakou cenu má zlato.
