Byl to Jaroslav Soukup, který před čtyřmi lety v Soči dojel v úvodním sprintu třetí. Na hrách později přidal ještě stříbro ve smíšené štafetě a díky finančním odměnám za dvě medaile dětem koupil skluzavku. Bylo to však naposled, co se Soukup objevil mezi absolutní biatlonovou elitou.
Po ruských hrách postupně uvadal. Ve Světovém poháru končil v celkovém pořadí v následujících sezonách na 41., 53. a 63. místě. Umístění v nejlepší desítce? Spíš sen než realita.
Ani do aktuální sezony nevstoupil nijak zázračně. V Östersundu nedojel na bodech a další šanci v první divizi už před Vánocemi nedostal.
Hned v úvodním závodu po Novém roce sice potvrdil vzrůstající formu, když dojel ve sprintu v Oberhofu pětadvacátý. „Velké povzbuzení, snad to takhle vydrží, pořád je to totiž jen jeden závod,“ vyprávěl pak po závodě.
Nevydrželo, Soukupa skolila nemoc. Stíhací závod ještě odjel, do následné štafety už ale nenastoupil, stejně jako do dalších dvou kol Světového poháru. Tam se přitom mělo rozhodovat o olympijské nominaci.
„Což naštve. Člověk si jeden den zajede slušný výsledek a druhý den musí odjet ze závodů,“ popisoval bez emocí na letišti před odletem na předolympijské soustředění v Almaty.
V průběhu rozhodování byl neustále v kontaktu s šéftrenérem reprezentace Ondřejem Rybářem. Od něj se pak přímo v Jablonci dozvěděl, že na hry opravdu vyrazí. „Probrali jsme to mezi čtyřma očima, jsem rád, že to takhle dopadlo. Bude to hezké zakončení,“ říká.
Zakončení? Ano, Soukupovi je pětatřicet, proto myslí na konec kariéry. „Řeším to hodně, bude záležet na výsledcích. Když nezajedu nic pořádného, asi nemá cenu pokračovat, spíš se budu věnovat rodině,“ přiznává.
Za bronz skluzavkuRozhovor ze Soči  Soči (Od naší zpravodajky) - Poprvé v životě po závodě brečel. "Stane se. I chlapi to zvládají," smál se. Potřetí v řadě získal na vrcholné akci bronzovou medaili. Více |
Teď mu myšlenky ke sportovnímu adieu neutíkají. Myslí jen na hry v Koreji, do kterých vlastně odlétá v podobné pozici jako před čtyřmi lety do Soči. Ani tenkrát nebyl adeptem na medaili.
„Tehdy v průběhu sezony jsem nebyl moc vysoko, takže to pak byl krásný sen,“ popisoval. Když získal ve sprintu bronz, ze zlata se radoval Ole Einar Björndalen. Norská legenda v Pchjongčchangu tentokrát nebude, veterán se nedostal do norské nominace. „A je pravda, že první místo je volné,“ uculí se Soukup.
Při vší úctě, na zlato si myslí daleko větší esa, než je český biatlonista. Na druhou stranu, on sám je mužem velkých závodů. Má dvě medaile z mistrovství světa i olympijských her, zato ve Světovém poháru byl jen jednou na stupních vítězů.
Medaile z Koreje by se přesto rovnala zázraku. „A já bych dětem na zahradu koupil bazén,“ dodává.
