V tiskovém středisku přímo na stadionu se Roman Šebrle usadil k redačnímu laptopu, nechal si nastavit stránku, a pak už si vystačil sám. Od minulého rozhovoru už přesně věděl, co jej čeká a na rozdíl od většiny hostů trval na tom, že si bude odpovědi sám zapisovat. Kdyby neměl reprezentančí teplákovou soupravu, tak by se mezi desítky novinářů z celého světa dokonale zapadl.
"Baví mě to, chci si psát všechno sám," řekl nekompromisně a trval na tom i ve chvíli, kdy se začínal vymezený čas krátit, a nevyřízených dotazů bylo pořád dost. "To raději přijdu po ceremoniálu ještě jednou," rozhodl.
Internetu strašně fandí, denně v olympijské vesnici surfuje a hledá především zpravodajství. "Ještě bych potřeboval znát přístupová hesla do databáze ČTK, pak bych byl spokojený," podotkl.
Otázky, které měl tentokrát před sebou k vyřízení, se v mnohém lišily od těch z Brisbane. Čtenáři už mnohem jasněji věděli, koho mají před sebou, a místo obecných otázek o olympijské atmosféře, předstartovních náladách a prognózách, šli po konkrétních problémech.
Nejvíce se opakovalo téma Estonec Nool a jeho sporný pokus v hodu diskem. Právě tam se rozhodlo o zlaté medaili. Roman zopakoval, že kritický moment neviděl. "I když jsou desetibojaři parta, fér se musí hrát. Jestli to byl přešlap, tak měl dostat nulu," napsal Šebrle a jinde k tomu napsal: "Teď jsem šťastný, že jsem stříbrný. Samozřejme zlato by bylo lepší, ale takový už je sport, i když někdy nefér."
Několik čtenářů a především čtenářek parafrázovalo reklamní slogan "Jsem příliš sexy, než abych...", který je spojen s osobou Šebrleho kamaráda a soupeře Tomáše Dvořáka. "Myslím, že jsi sexy," zněla otázka, a atlet zaimprovizoval: "Díky. Taky nevypadáš zle."
Jiný tazatel si zase vzpomněl na desetibojaře Roberta Změlíka, který v roce 1992 zapomněl zlatou medaili v Braceloně v taxíku. Šebrlemu se to však prý rozhodně nestane: "Nenechám, tam se nechává jen zlato."
Rozhovor dosud neskončil, Roman už zná přístupové kódy a slíbil, že na zbývající dotazy odpoví ve volné chvilce přímo z olympijské vesnice. "Já jsem minule zodpověděl 42 otázek, Štěpánka Hilgertová jich měla po zlaté medaili pětačtyřicet," má Šebrle přesně spočítáno. Možná se mu podaří zlatou kajakářku i překonat...
Rozhovor s Romanem Šebrlem najdete ZDE.
