Byla to právě ona, koho si ruská delegace přivezla s sebou loni 5. listopadu na klíčové zasedání výkonného výboru MOV, kde se hlasovalo o připuštění Ruska na hry.
Osmnáctiletá krasobruslařka, milující japonské anime i korejský hudební styl K-Pop, na trůnu královny krasobruslařek dozrála. Poznala svět, uvědomila si hlubší souvislosti. Stále se dovede zurčivě smát, tehdy v listopadu však v Lausanne ke generalitě MOV velmi vážně promlouvala.
„V roce 2014 mi bylo čtrnáct let,“ říkala jim. „Nepatřila jsem do dospělé reprezentace mé země. Pchjongčchang by byl pro mě první šancí zažít unikátní atmosféru olympiád. Každý z nás má sny. Vy jste možná dostali příležitost vyplnit si ty své. Dopřejte nejen mně, ale i dalším ruským sportovcům to samé.“
Medveděvová byla vyslyšena. Ruští sportovci, byť pod neutrální vlajkou, směli na hry.
Sama na nich mínila sáhnout po jediném titulu, který dosud postrádala.
Po tom nejcennějším.
Byla připravena udělat pro něj cokoliv. „Už nemohu po šesté večer jíst, co bych chtěla, jak jsem to dělala dřív,“ popisovala. „Když nabírám váhu, skoky jsou pak složitější. Nároky našeho sportu vyžadují, že se musíte kontrolovat kdekoliv a kdykoliv.“
Jenže přišly trable.
Zlomenina kosti v chodidle pravé nohy Medveděvové v listopadu na měsíc poslala mimo led. A doma v Moskvě, doslova před jejíma očima, jí najednou vyrostla silná vyzyvatelka.
Alině Zagitovové, dceři hokejového kouče, je patnáct let. Rodiče jí vybrali jméno podle Aliny Kabajevové, olympijské vítězky v moderní gymnastice a přítelkyni prezidenta Putina.
Bruslit začala chvíli poté, co začala chodit. Miluje zvířata, doma má kočky i činčilu. A ve třinácti se stěhovala do Moskvy k trenérce Eteri Tutberidzeové - a k Medveděvové. Ta se jí ujala, zpočátku jí půjčovala i vlastní krasobruslařské kostýmy, staly se kamarádkami.
Až v této sezoně směla Zagitovová vzhledem ke svému věku poprvé nastoupit mezi ženami. A v lednu na evropském šampionátu Medveděvovou porazila!
V Pchjongčchangu odpověděla Medveděvová světovým rekordem v krátkém programu. Jenže o 15 minut později jej Zagitovová o 1,3 bodu překonala.
Volná jízda je měla rozsoudit.
SOUBOJ O ZLATO. Alina Zagitovová (nahoře) versus Jevgenija Medveděvová.
„Věrim v pobědu,“ vytáhly stovky ruských fanoušků transparenty. Čtrnáctý den už trvaly hry v Pchjongčchangu a olympijští sportovci z Ruska zůstávali stále bez zlata.
Ale už ne na dlouho.
Medveděvová viděla v Zagitovové sebe samu před třemi lety, bezstarostnou, beze strachu z velkých soupeřek i těžkých skoků. Přátelství se na ledu změnilo v rivalitu. „To je sport. To je válka,“ říkala ta starší z nich. „Když vjedete na led, jste sám. Víte, že musíte bojovat i proti vašemu příteli.“
Na hudbu z Dona Quijota jela Zagitovová bezchybně a body sbírala i za pomoci matematického triku trenérky Tutberidzeové. V úvodních dvou minutách jízdy nejprve „zabíjela čas“ jen piruetami a krokovými pasážemi a za dvě minuty započetla pouze 13 bodů. Potom však napěchovala veškeré své skoky do druhé poloviny, kde jsou hodnoceny 10procentním bonusem.
Mnozí experti nazvali takovou jízdu nevyváženou a pravidla ISU možná takové strategické tahy v budoucnu zakáží, ale pro tentokrát fungovaly.
Zagitovová dobruslila a energicky vymrštila ruku.
„Moloděc, moloděc,“ znělo z tribun.
Odpověď Medveděvové byla mocná. Předvedla kaskádu skoků na hudbu z filmu Anna Karenina. Na konci jízdy zahoukal z reproduktorů vlak, pod nímž tragická Tolstého hrdinka ukončila život.
Medveděvová se rozplakala dojetím, jak se jí vystoupení povedlo, ruce přes ústa. „Číše mých emocí se přeplnila a vychrstla,“ líčila.
Byla to však zlatá jízda? S obavami vyhlížela známky.
SLZY JEVGENIJE MEDVEDĚVOVÉ. Vpravo od ní trenérka Eteri Tutberidzeová, která trénuje ji i Zagitovovou.
Když je spatřila, plakala znovu, ale tentokrát smutkem: 1,3 bodu jí stále scházelo. Strnule hleděla na pořadí.
Zagitovová, druhá nejmladší krasobruslařská šampionka v historii her, mačkala v zákulisí plyšovou hračku a snad ani nechápala, co se stalo. Usmála se do kamery, zamávala. Jako by ji olympijské zlato ani nestálo žádné síly.
Nebyla sice vlakem, přesto Zagitovová právě přejela a zahubila nejvyšší ambice ledové Anny Kareniny, kterou stále nazývala svým idolem. Uloupila „její“ zlato.
Trenérka Tutberidzeová vysvětlila Medveděvové, že je žádoucí, aby se také usmívala, otřela si tedy slzy a šla obejmout vítězku, ujišťující: „Ještě mi to asi nedošlo.“ Na tiskové konferenci vzápětí Medveděvová sehrála roli starostlivé starší sestry, když poněkud vyplašené kolegyni vysvětlovala, na co se jí vlastně ptají, a radila odpovědi.
Ta vlevo je stříbrná a byla právě sražena z krasobruslařského trůnu vlastní tréninkovou partnerkou. Tiskovou konferenci po závodě však režírovala 18letá Jevgenija Medveděvová a občas i radila vítězné 15leté Alině Zagitovové, na co se jí to vlastně ptají a co má odpovídat. https://t.co/Q1ba4yIVvg
Tehdy v listopadovém Lausanne pánům z MOV tvrdila: „Nemohu akceptovat, že bych měla vystupovat na hrách pouze pod neutrální vlajkou. Jsem hrdá na svoji zemi. Čest, že ji mohu reprezentovat, mi dodává na ledu sílu.“ Přesto se i s neutrální vlajkou posléze smířila.
Reportérka CNN se nyní zeptala Zagitovové, jaké emoce bude prožívat na stupních bez ruské hymny a vlajky. „Mohla bych neodpovídat na tuto otázku?“ poprosila zlatá medailistka.
Zato Medveděvová odpovědět chtěla. „Lidé vědí, odkud jsme,“ připomněla. „Ta spousta ruských vlajek dnes na tribuně nešla přehlédnout.“
ÚSMĚVY PRO FOTOGRAFY. Stříbrná Medveděvová a zlatá Zagitovová.
Pak opustily mezinárodní tiskovou konferenci a za rohem v hloučku ruských novinářů poděkovaly na dálku prezidentu Vladimiru Putinovi, jak za jejich účast na hrách usilovně bojoval.
