Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Příliš pohodlní Evropané se bojí změn i olympijských her, soudí Kejval

Jiří Kejval | foto: Václav Mudra - ČOV

3 2015
Není (zatím) členem MOV, ale pohybuje se v centru olympijského dění. Proto může Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru, z Kuala Lumpuru zasvěceně hodnotit i volbu Pekingu coby dějiště zimních her 2022.

Jaké jsou reakce na těsné vítězství favoritů z Pekingu?
Mnohé překvapil strašně malý rozdíl (44:40). Původně se čekalo, že Peking převálcuje Almaty, ale nabídka Kazachů byla v podstatě lepší. Proto pak byly některé státy zklamané, že nevyhrála podle nich kvalitnější nabídka. Ale nakonec rozhodla rizika, jež by olympiáda v Almaty mohla přinést.

Rozveďte, prosím, ta rizika.
Jde o dvě věci. Jednak menší zkušenosti Kazachů s pořádáním velkých sportovních akcí, protože první takovou multisportovní megaakci budou mít až v příštím roce univerziádu, kdežto v Číně se v podstatě od roku 2005 pořádají pravidelně a všechny dopadly dobře. A druhým parametrem byla ekonomická síla Číny. Ovšem Kazaši jsou vytrvalí, za čtyři roky mají velkou šanci.

Ale pak už by těch olympiád v Asii bylo opravdu trochu moc.
To by se ale evropské státy musely obtěžovat s pořádáním her. Místo toho pořád jen tvrdí, že to stojí spoustu peněz. Ale podle mě se jedná jen o čirou pohodlnost Evropanů. Proč se třeba Oslo rozhodlo, že do toho nepůjde, když mají všechna sportoviště postavená? A teď mi i kolegové Němci, kteří připravují kandidaturu Hamburku na letní hry 2024, vysvětlovali: Podle zákonů je u nás přesně určené, kolik hlasů obyvatelstva musí být pro hry. Je to strašně přísné, přitom když se lidí zeptáte, zda tu olympiádu chtějí, řeknou vám: A tak radši ne, nás to bude obtěžovat. Nebo je jim to jedno. Země, které jsou řízené víc centrálně, si takové věci prosadí.

Na letní hry 2024 zatím kandidují Hamburk, Řím, Paříž a Budapešť. Očekáváte tedy opět stahování kandidatur?
Myslím, že to je jistota. Tak to prostě v Evropě funguje. Referenda rozhodují, co bude a co ne. Lidé argumentují finančními nároky, ale ty už nejsou vysoké a MOV se je snaží snížit. Londýn reálně na olympiádě ekonomicky vydělal.

Jakými argumenty byste ještě obyvatele evropských zemí přesvědčoval ve prospěch her?
To je na dlouhé vyprávění. Evropané si zvykli na velmi vysoký standard, jsou velmi konzervativní, nechtějí dělat žádné změny, bojí se jich. Já tomu rozumím... Vše to má širší souvislosti, vůbec se to netýká sportu. Jen si vezměte, že deset let budujeme tunel Blanka a dva roky ho otevíráme. To jsou propojené nádoby, taková je dnešní doba. Věřím, že to časem odezní. Do té doby se musíme smířit s tím, že moc velkých sportovních akcí v Evropě nebude.

Nyní stáhl svoji kandidaturu na hry 2024 i Boston. Přitom také Amerika už dlouho čeká.
Přijde mi divné, že tam dělají interní volby mezi čtyřmi městy v USA, pak jedno z nich vyhraje a řekne, že do toho nepůjde. To si musí Američané vyřešit. Teď se čeká, zda ještě donominují Los Angeles.

MOV čelil při volbách dějiště zimních her 2022 znovu i protestům společností na ochranu lidských práv. Váš prezident Thomas Bach však vyhlásil, že volitelé by se měli odpoutat od toho, zda jim je politický nebo právní systém té které země sympatický. Co si o tom myslíte?
Na tyto lidskoprávní záležitosti Thomas Bach skvěle argumentuje. Jsme celosvětová organizace a máme jasně definované, že bez ohledu na vyznání, pleť či politický systém spolu komunikujeme a fungujeme. Součástí olympijského hnutí je 206 zemí, 206 různých systémů. Že my vycházíme z nějakého demokratického principu, o němž si myslíme, že je nejlepší, ještě neznamená, že je to univerzální pravda. Jiné státy to mají jinak. Tak k tomu přistupujeme. Máme své poslání. Z minulosti existuje řada případů, jak válkou zdecimovaným zemím jako Japonsko nebo Korea právě pořádání olympiády obrovsky pomohlo. A pak jsou tu samozřejmě i špatné příklady jako Berlín 1936, ze kterých se snažíme poučit.

Co dalšího vás na zasedání v Kuala Lumpuru nejvíc zaujalo?
Produkt Olympic Channel, kterým MOV vstoupí do mediálního světa. Navíc nedávno MOV vybral i nového majitele evropských vysílacích práv, společnost Discovery.

Poté vznikly obavy, že by příští olympiády nemusely být pro české televizní diváky dostatečně veřejně dostupné. Nesdílíte je?
Ne, tam je podmínka, že musí být zajištěno minimálně 100 hodin veřejně dostupného vysílání při zimních hrách a 200 hodin při letních. Jsem přesvědčen, že o právo vysílat olympiády Česká televize nepřijde. MOV však reaguje na to, že dnes čím dál víc fungují i jiné platformy než klasické televizní kanály. A digitální platforma, kterou MOV rozjíždí, se snaží předjímat události.

Čeká vás nyní i jednání o programu příštích her. Bude bouřlivé?
To je velký bod programu pro každou federaci. Každá chce zvětšit počty lidí a počty disciplín. Je to souboj marketingových i vysílacích čísel s tradicí a historií. Byla snaha vyhodit například řecko-římský zápas, ale protože je tradice olympismu na tomto sportu do značné míry založena, podařilo se tomu zabránit. Ale i Západ musel dělat velké ústupky. Je to neustálý lobbistický boj.

Což platí i o členství v MOV. Jaká je šance, že Česká republika bude mít opět svého člena?
Letos žádná. Budou se tu schvalovat jen dva noví členové, jejichž jména jsou už známá. Příští rok jich schválí větší počet a určitá šance je, ale my jsme přihlášku oficiálně podali až před několika měsíci. Přitom čekací doba bývá dlouhá. Z hlediska mezinárodní diplomacie jde však pro nás o klíčovou věc.

Hodně by vás takový post lákal?
Určitě. Přihlásil jsem se na něj.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze