Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 20. října 2017 Vendelín

Bude to bolet? Když háže judista Krpálek, dopad je spíš jak do peřinky

9 2012
Do proskleného dožó na pražské Folimance praží sluníčko, slyšet jsou jen pokyny trenéra a tlumené rány o žíněnku. Tady se připravují čeští judisté na olympijské hry v Londýně. Je mezi nimi i medailová naděje Lukáš Krpálek.

"Pojďte si to taky zkusit," houkne reprezentační kouč Petr Lacina směrem k novinářům, které národní tým pozval na jeden z tréninků.

Krpálek budí trochu respekt. Přeci jen měří skoro dva metry a váží metrák. Přesto má obdivuhodnou koordinaci - s lehkostí nastoupí do chvatu a práskne se soupeřem o žíněnku.

Fotogalerie

Člověk má nejdřív trochu strach, že zůstane ležet s vyraženým dechem, polámanými žebry a zaražený několik centimetrů do země.

Ale judo není surový sport. Krpálek si navíc dává záležet a nikoho neháže přehnaně tvrdě. Dopad je spíš jako do peřinky, a to i díky odpružené podlaze pod tatami.

Tak je to ovšem jen na tréninku. Běda tomu, kdo se proti Krpálkovi postaví v ostrém zápase. Toho bronzový medailista z posledního mistrovství světa zmačká, nemilosrdně sevře a většinou nakonec přišpendlí k podlaze.

Má k tomu výborné fyzické předpoklady. Ve chvíli, kdy ostatní sotva stojí na nohou, Krpálek ještě zvýší aktivitu. A k tomu ta síla!

"Lukáš je snad nejsilnější judista na světě," tvrdí o něm s nadsázkou Amel Mekič, černohorský reprezentant a člen širší světové špičky.

A trenér Lacina dodává: "V technice má ještě rezervy, ještě se může zlepšovat. Ale fyzičku má výbornou, to mu nadělila matička příroda. Snáší vyšší dávky než ostatní. Třeba stodesetikilovou činku na benčpress zvedne tak dvacetkrát."

Krpálek nastoupí do dalšího chvatu. Prásk! A za chvilku znovu. Bum! Pořád dokola, jako nezastavitelný automat. Piluje techniky, které už umí perfektně, a vylepšuje nové chvaty, jimiž chce překvapit své soupeře na olympiádě.

Takový program má každý den. Když není na soustředění v zahraničí, trénuje dvakrát až třikrát denně. Bydlí přímo nad dožem v malém kamrlíku. Z postele je za pár vteřin na tatami nebo v posilovně.

Možná to vypadá jako stereotyp, ale s vidinou olympijského úspěchu. Zatímco novináři pro něj velkými soupeři nebyli a jen je opatrně pokládal na zem, proti soupeřům v Londýně se mu desítky hodin na tréninku budou hodit.

"Londýn Lukáše motivuje. V tréninku kvůli tomu neskutečně dře. Ale zase je to pro něj teprve první olympiáda, takže nemůže vyhlašovat, že si jede pro medaili. Není to cíl, spíš přání, pro jehož splnění teď dělá v přípravě všechno možné," dodal Lacina.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze