Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 20. října 2017 Vendelín

Do olympiády spím bez syna a ještě se pořádně poperu, plánuje Krpálek

Český judista Lukáš Krpálek, ilustrační foto | foto: AP

13 2016
O Rio de Janeiru judista Lukáš Krpálek tvrdí, že to je jedno z nejhezčích míst, které navštívil. Právě v Brazílii bude za pár dní jihlavský rodák usilovat o tolik vytouženou olympijskou medaili. Kromě trénování se teď také stará o narozeného syna a povídá: „Prožívám ty nejšťastnější chvíle v životě.“

Na začátku července se Lukáš Krpálek stal otcem. Už v lednu, když s trenérem plánovali harmonogram, uzpůsobil přípravu tak, aby nejtěžší část měl ještě před porodem. Teď si lebedí: „Všechno vychází skoro podle plánu.“

Před sebou má Krpálek druhou olympiádu v kariéře. Zároveň i poslední? „Pokud bude zdraví sloužit, tak bych chtěl startovat i v Japonsku za čtyři roky. Ne tedy ve stejné kategorii, ale v otevřené váhové kategorii nad 100 kilo,“ povídá 25letý judista a hovoří také o svých milých starostech po narození syna.

Jak se vám proměnil život?
Zatím úplně nemůžu říct jak, samozřejmě je to ale něco nádherného. Pro každého to je jeden z cílů v životě, mít potomka. Jsem hrozně rád, že nám to vyšlo v takhle rozumném termínu před olympiádou. Bude pro mě obrovská motivace, přivést medaili synovi. Teď prožívám ty nejšťastnější chvíle v životě.

Pochopitelně je to velká radost, na druhou stranu, nenaruší vám buzení během noci program?
Program mi to zatím nijak nenarušilo a snad by ani nemělo, protože do olympiády manželka spí s malým v druhém pokoji, abych se vyspal a byl připravený na všechny tréninky. Akorát mě vždycky ráno přijdou společně vzbudit, je to nádherné. Já jsem měl přizbůsobenou přípravu i předtím, než se syn narodil. Tu největší jsem měl o chvilku dřív, abych pak byl Praze na porod. Harmonogram jsme plánovali už v lednu a vychází to skoro podle plánu.

U porodu jste byl?
Ano, byl. Celý den, trvalo to trochu déle, než jsem čekal, ale bylo to něco nádherného, vidět, jak se zrodí váš syn.

Do přebalování se zapojujete?
Samozřejmě se rád zapojím. Absolutně s tím nemám žádný problém. Dokonce první noc, co jsem si syna přivezl, jsem s ním spal v pokoji, aby si manželka odpočinula. Byla unavená z porodnice, pořád tam křičela děcka a moc se nevyspala, tak z toho byla trochu špatná. Udělali jsme to tedy takhle, že jsem první noc spal s malým já. Musel jsem zvládnout všechno, jak přebalování, tak krmení a podobně. Určitě s tím nemám problém.

Plánujete vychovat judistu?
Zatím je brzo nad tím uvažovat. Ale chtěl bych, aby měl základy juda. A jestli ho to potom bude bavit, nebo bude chtít dělat něco jiného, to je na něm. Nejsem určitě ten táta, který by syna do něčeho tlačil. Já jako malý jsem chtěl dělat hokej, ale z finančních důvodů jsem se k tomu prakticky nedostal. Jen jako malý na rybníku. Uvažoval bych tedy i o hokeji, ze začátku bych ale rád, aby dělal judo, aby se naučil padat, trochu koordinaci...

Přejděme k vám osobně. Jak jste na tom zdravotně? Nedávno jste tvrdil, že vás trápí lopatka.
S lopatkou mě to pořád trochu dráždí. Nevím, jestli tam je něco skřípnutého. Není to ale nic, co by mě mělo nějak omezovat. Spíš cítím při posilování, že mám levou část slabší než pravou, to je hodně znát, ale v kimonu je to v pohodě. Doháním to jinou partií těla, takže tam to tolik znát nebude. Doufám, že se to zlepší úplně a že s tím nebudu mít žádný problém. Je to ale dlouhodobé. Každopádně to není bolest, kvůli které bych se nemohl prát.

Start olympiády je už ani ne za měsíc. Jak bude probíhat vaše finální příprava na Rio?
Finální přípravu už budu mít jenom v České republice. Minulý týden jsme v Praze měli sparingpartnery ze zahraničí. Koncem července pak ještě bude soustředění v Nymburce. Je to juniorské soustředění, ale budou tady lidé z celé Evropy. A myslím, že to bude i lepší, pořádně se poperu, zaházím si s mladšími. Myslím si tedy, že to bude pro dobré rozeprání se. V srpnu už odlétám směrem Rio, tam budu mít ještě tréninky se sparingpartnerem, který tam poletí.

V roce 2013 jste v brazilském Rio de Janeiru získal na mistrovství světa bronzovou medaili. Tehdy jste si prostředí moc chválil. Jaké vzpomínky se vám vybaví?
Já jsem hrozně moc rád, že se koná olympiáda v Rio de Janeiru. Bylo to rozhodně jedno z nejhezčích míst, kde jsem byl. Hrozně se mi to tam všechno líbilo. Příroda, moře, celé okolí... Bylo to úplně něco jiného, než na co jsme zvyklí. Skoro pořád víceméně jezdíme na východ do zemí, jako je Rusko, Kazachstán, Ázerbájdžán, Mongolsko a podobně, takže je to úplně něco jiného.

Mimochodem, nebude to vaše poslední olympiáda? Jak dlouho plánujete judo dělat, i vzhledem k tomu, že už máte rodinu?
Pokud zdraví bude sloužit, tak bych v tom chtěl určitě pokračovat. Ještě chci závodit na olympiádě v Tokiu v roce 2020. Pravděpodobně už ne ve své váhové kategorii do 100 kilogramů, ale v otevřené váhové kategorii nad 100 kilo. Mám v plánu po olympiádě v Riu nabrat trochu svalové hmoty a připravit se pořádně, abych mohl odstartovat kariéru v jiné váhové kategorii. Myslím si, že by se mi tam snad i mohlo dařit. Doposud jsem se pral na třech turnajích v těžké váze a na všech třech se mi podařilo vyhrát. Myslím si, že šance uspět je tam obrovská. Akorát bude důležité nabrat svalovou hmotu. Navíc bych si taky odpočinul od hubnutí, protože hubnout osm devět kilo celou dobu, to taky nejde.

Ještě trochu odbočme k vašemu koníčku. Jste vášnivý rybář, povězte, jak často chodíte k vodě a jaký je váš největší úlovek?
Moc často to není, protože čas úplně nemám. Ale zhruba týden čtrnáct dní zpátky jsem byl se známými na Labi, kde jsem chytil sumce metr dvacet, takže to bylo určitě něco pěkného. V Česku jsem nikdy předtím na sumcích nebyl. Byl to hezký zážitek. Jeli jsme v pět odpoledne a byli tam až do rána. Člověk si u rybaření posedí, pokecá a trochu se odreaguje od neustálého trénování. Těším se, až po olympiádě zase bude čas a zase vyrazím, třeba i s malým.

A zmíněný sumec byl vašim největším úlovkem?
V letošní sezoně určitě. Jinak když jedu někam na dovolenou, tak se snažím i tam rybařit. Největší úlovek jsem chytil v Thajsku arapaimu, ta měla něco kolem dvou metrů, možná i přes. To je tedy můj největší úlovek a určitě nejzajímavější rybaření, na kterém jsem kdy byl.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze