Jiras se usmíval: „Nebude jim dobře. Dostanou od nás v Čechách dárek - pár beček piva.“ Tím si připili i včera večer, před noční cestou z řecké metropole. „Snad nám kvůli nim neuletí letadlo,“ doufal šéftrenér Jiří Pultera.
Na peřejích olympijského kanálu předtím Jiras a Máder pokazili semifinále, vypadli. „Udělali jsme velkou chybu, podjeli bránu.“ V cíli se báli. „Je to v pytli,“ pomyslel si Máder.
„Na Járy (Pospíšila s Pollertem - poz. red.) jsme před finálovou jízdou radši nemluvili, aby se nevynervovali,“ vyprávěl jeho háček řečený Šnek. Hrály se velké nominační šachy. „Jenže ty už k olympiádě patří,“ poznamenal kouč Pultera.
Po dvou týdnech ve slané aténské vodě se těšili domů. Jen Štěpánka Hilgertová si přidala týden přípravy navrch. „My potřebujeme změnu prostředí a restart,“ oznámil Máder. Znovu se vrhnou do posilovny, olympijská trať totiž bolí. „Chce pořádné svaly. Šnek by měl se sebou něco dělat,“ popichoval háčka.
„Ale do fitka půjdeme oba.“ Včera selhali i pětinásobní šampioni Světového poháru, slovenští bratři Hochschornerové. „Tahle trať zvláštní. Jednou se vámto na ní povede, jednou nepovede,“ neztrácel Jiras víru v olympijský úspěch.