Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Kapitánka českých basketbalistek: Green byl zlatíčko

Česko - Nový Zéland: Machová útočí - Česká basketbalistka Hana Machová útočí do novozélandské obrany. | foto: Jan KarásekMF DNES

21 2008
O čtyři roky zestárla. Vdala se. Vlasy jí hrají světlejší barvou. Zlobí ji koleno a taky bolavá záda. A prý se zklidnila. Ovšem tahounkou zůstává. Hana Machová, kapitánka výjimečné a úspěšné generace českých basketbalistek, stejně jako před čtyřmi lety jediného českého kolektivu na olympijských hrách v Pekingu.

Jaká je vaše největší vzpomínka na Atény 2004?
Když jsem v jídelně potkala Maurice Greena. Zlatíčko.

Vyplazoval na vás slavný americký sprinter jazyk, jak je jeho zvykem?
Jo. A ptal se, co děláme za sport. Řekly jsme, že basket. Tak tam začal driblovat s imaginárním míčem mezi nohama. Byl fakt zlatej. Potkala jsem tam lidi, s nimiž jsem v kontaktu doteď. Vážně byli v pohodě.

. Co se jí vybaví Když se řekne Čína 17 dní před olympiádou

1. Čínská zeď  Číňanů je strašně moc a postavili ji ohromně dlouhou.

2. Drak  Pro mě je Čína to staré, mystika, draci jsou symboly.

3. Nudle  Čas od času si je dáme.

4. Houževnatost.  Nic nevzdávají.

5. Hůlky. Nudle jimi zvládnu jíst, když nejsou moc kluzké.

Kdo třeba?
To nechci říkat. Fakt ne.

Co vám ještě utkvělo v hlavě?
Že je to strašně dlouhý. Třeba veslaři přijeli a v půlce odjeli. Totéž atleti. Ale my jsme tam byly od začátku do konce. Pak už mi to přišlo, jako když jste v nemocnici, kamaráda pouštějí domů a vás ne. Je to opravdu strašně dlouhé.

. Naděje pro Peking


předolympijský seriál MF DNES

9. dubna vyšlo: Barbora Špotáková (atletika)
18. dubna vyšlo: Ondřej Synek (veslování)
25. dubna vyšlo: Štěpánka Hilgertová (vodní slalom)
13. května vyšlo: Tomáš Berdych (tenis)
16. května vyšlo: Kateřina Baďurová (atletika)
22. května vyšlo: Kateřina Emmons (střelba)
9. července vyšlo: David Svoboda (moderní pětiboj)
11. července vyšlo:Mirka Knapková (veslování)
19. července vyšlo: Jaroslav Volf – Ondřej Štěpánek (vodní slalom)

Dnešní díl seriálu: Hana Machová a basketbalistky

V dalších dílech si přečtěte (abecední pořadí): Jaromír Ježek (judo) Stanislav Ježek (vodní slalom) Roman Šebrle (atletika)

Hned v prvním zápase na hrách vás čekají Američanky. Co vy na to?
Už jsme se bavily s holkama, abychom k tomu přistoupily, že je to normální zápas, a ne že hrajeme s největším favoritem.

To už jste se dostaly do pozice, že vás Američanky nerozhodí?
Myslím, že jo. Přispívá k tomu, že hodně hrajou v Evropě. Znáte je, potkáváte dvakrát do roka a zjistíte: ona zase neumí hrát tak dobře, jak jsme si myslely. Pomohlo i to, že je na mistrovství světa porazily Rusky. A s těmi hráváme vyrovnaně.

Co Číňanky?
Uvidíme, co s nimi udělá domácí prostředí. Taky jsou k poražení.

Co tušíte o Mali?
To právě tušíme. Maiga-Ba, co s námi hraje v Brně, je z Mali. Říkala nám, že budou rády, když vyhrají jeden zápas. Bude to těžký soupeř, to neznámé týmy bývají. Budou hrát běhavý basket. Vyhrály africké mistrovství, tak něco musí umět.

A Nový Zéland a Španělky?
Zéland nebude problém. Ale Španělky ano. Osobně se mi hrozně líbí, jak hrají. Tvrdý basket, ale moc pohledný. A když mají den, jsou neubránitelné.

Jejich největší osobností je Valdemorová. Stejně jako vy v českém týmu.
Já si nemyslím, že jsem největší osobnost. Tady si každý řekne, co chce, nějak se na to nehraje. Dřív jsem bývala taková, že jsem nemlčela, pořád jsem něco řešila. Ale teď už je toho tolik, nad čím mávnu rukou a co by mě dřív vykolejilo. Člověk věkem nějak zmoudří. Dřív mi záleželo na prkotinách, teď už je mi to jedno. Ať si každý dělá, co chce. V rámci určitých pravidel.

Vy popisujete pozici kapitánky spíš jako roli tlumočnice mezi týmem a trenéry. Ale když zmiňujete pravidla, dohlížíte na ně?
My vnitřní pravidla nemáme. Každý má své meze. Když je někdo překročí, ani se mu nevynadá. Většinou jen zakroutíme hlavou. Jen když je to už moc, někdo se ozve.

Dobře. Ale když jako prostřednice mezi týmem a trenéry zjistíte, že má některá hráčka za sebou třeba tvrdý rozchod, zajdete za trenéry?
Oni jsou docela vnímaví, poznají, když je ta holka mimo. Nebo se mě zeptají, jestli se něco stalo. Ale z tréninku neuberou. Spíš jsou opatrnější v tom, co říkají. I když mockrát se to nestalo.

Máte v týmu kamarádky?
Myslím, že jo. Ale bavím se s každým. Nebo se večer jde na jedno.

Co u piva probíráte?
Nejdřív si zanadáváme na tréninky, jak nás všechno bolí. Pak různě. Co bylo o víkendu, co se přihodilo. A probíráme chlapy víc než módu.

Čím to je, že si v týmu sedíte?
Některé holky se znají déle, mladé dobře zapadly. S holkama z jiných týmů se vídáme jen v reprezentaci. A nikdo tu není tak konfliktní typ, aby všechno rozbíjel.

V přípravě na hry třeba pět dní trénujete, pak máte volný víkend. Těšíte se po něm na spoluhráčky?
Holky mi nevadí. Ale jsem týden z domu. Už jsem na to asi stará.

To zní na 28letou ženu strašně.
To je realita.

Jak dlouho tedy vydržíte hrát?
Nevím. Teď vám řeknu, že si myslím, že tenhle rok skončím, ale co já vím. Otázka je spíš, jestli se mi bude chtít a jestli mi vydrží koleno, záda a všechny moje bolístky. Koleno už mám zničené tak, že mu moc poroučet nemůžu, žije svým životem. Na záda můžu aspoň cvičit.

Ale zase vám basketbal přinesl hodně úspěchů a zážitků.
Do světa bych se tolik nepodívala, takové lidi bych nepoznala. Od osmnácti bych pracovala v továrně. A s lidmi kolem basketu mám společné téma.

Co myslíte, nevymře tahle úspěšná generace basketbalistek?
Záleží, jak se trenéři budou snažit začlenit mladé do družstva. Loni si námi Káča Elhotová a Romča Hejdová odbyly první Evropu. Moc tam nehrály, ale už ji mají za sebou. Jsou zase o rok dál. Pokud trenér nebude stavět jen na starých, nemusí vymřít.

. Mládí vpřed aneb od Atén do Pekingu

Na reprezentačním dresu bude mít ještě svoje rodné příjmení. Zdlouhavé olympijské procedury totiž na změny jmen na poslední chvíli nehledí.


Ač je kapitánka českých basketbalistek už provdaná Horáková, pro hry bude Machová.


Stejně jako před čtyřmi lety.


Jenže od té doby se dost změnilo. "Dřív jsem zápasy prožívala, na olympiádě jsem strašně chtěla vyhrát. Teď už to není takové. Chci vyhrát, ale ne že by přes to nejel vlak," říká.


A tým? "Lidi odešli, noví přišli. Prostě to jede."


Z olympijského družstva 2004 zůstalo sedm jmen. Na místo bojovnice Romany Hamzové či vdaných dam (za svobodna) Pavlíčkové a Klimešové se nahrnula nová krev.


"Tým se hodně omladil. Dřív do nároďáku přišly holky už hotové, starší. Teď jsou hodně mladé, tým je nespoutaný. Minule tam bylo víc rozumu, teď je víc emocí a mladosti," míní pivotka Ivana Večeřová.


Je živelnost podle ní dobrá?


"Určitě. Spíš pro ty holky je špatné, že jsou ve svých týmech zvyklé hrát prim a je potom pro ně těžké dělat na hřišti dříče." Což je role, na niž je přivyklá Večeřová. "A ony ode mne čekají, že to zachráním. Je to poskládané opačně."


Zní to divně, když o sobě Večeřová mluví jako o "staré". Podobně jako kapitánka Machová. "Ale nám už je přece kolem devětadvaceti. A ta děcka si nás pomalu pamatují, když chodila do školky. Není pak jednoduché k nim přistupovat."


Ovšem na kasty se v týmu nehraje. "Já spíš nejlíp vycházím s mladými," řekne Večeřová. "Vedle nich se cítím také mladá a někdy žasnu, co si ke mně dovolí. Je s nimi legrace. A na tréninku jsou bezstarostné i ve hře, je jim jedno, že jim někdo dá blok."


Zkrátka, zase je tu znát ta bezstarostnost relativního mládí...


Za velkého vtipálka platí v jediném českém kolektivu na olympijských hrách Milouš – Miloslava Svobodová. "Je to takový šílenec," řekne Večeřová. Čeho se třeba od "mladých" dočká? "Vždycky mi poradí něco v módě. Nebo mi stáhnou trenýrky a přijde jim to jako ohromná legrace."

Jak se změnil tým :

Kdo zůstal Michala Hartigová, Petra Kulichová, Hana Machová (Horáková), Michaela Uhrová, Ivana Večeřová, Jana Veselá, Eva Vítečková, trenér Jan Bobrovský

Kdo už v něm není Irena Borecká, Romana Hamzová, Zuzana Klimešová, Michaela Pavlíčková, Ivana Voračková, asistent Lubor Blažek

Kdo přibyl Kateřina Elhotová, Romana Hejdová, Markéta Mokrošová (Bednářová), Miloslava Svobodová, Edita Šujanová, asistent Miroslav Volejník







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze