Kdo seje vítr, sklízí bouři?

24 2004
Pireus - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Český olympijský dům má být oázou klidu v reji sportujících Atén. Jenže posvátná olympijská půda byla rozorána válečnou sekyrou. Zdeněk Janda, bývalý redaktor iDNES, napsal kritiku přístupu vedení olympijského domu ke spojení tryzny za zesnulého Ivana Hlinku s oslavou sportovního výsledku. A se zlou se potázal.

NÁZOR

Čtyři dny poté ho srazil ze schodů zápasnický chvat s výkřikem: "Ty už sem nikdy nelez."

Tak si představuje odlišný pohled na věc Karel Engel. Žádný bezduchý bodyguard, ale místopředseda Klubu českých olympioniků, účastník her v Mnichově 1972.

Stížnost na vedení mise české výpravy vyvolala jen chabou odpověď: Kdo seje vítr, sklízí bouři. Ani náznak omluvy, když už emoce a pivní pěna zatemnily mozek.

Nejde o osoby, ale o instituce, jež reprezentují. Česká olympijská vlajka má špinavou skvrnu.

Co Zdeněk Janda napsal:

POZNÁMKA
(vyšlo 19.8.2004 v deníku Sport)

Pieta spolu s pitkou?
   Jsou zprávy, které když člověk slyší, je mu úzko. Smrt Ivana Hlinky je přesně takovým případem. Když se navíc z tragické události udělá taškařice, bolí to dvojnásob. Je zarážející, jak se s touto zdrcující novinou vyrovnali představitelé Českého olympijského výboru. 
   Sportovci se v dějišti olympiády spontánně vyjadřovali, jak se jich smrt legendy dotkla. Není divu. Snad nikdo si ve sportovním prostředí nedokázal získat tak všeobecný respekt.
   Za Český olympijský výbor sepsal kondolenci místopředseda Josef Dovalil, jenž Hlinku výborně znal z hokejového hnutí. Večer se pak měla konat v Českém domě pietní akce. Jenže byla zrušena, protože se nesešlo dost lidí. Bylo by to nedůstojné.
   Činovníci přispěchali se svérázným řešením: přeložíme to na další den. Střelec Tenk totiž soutěží ve své oblíbené disciplíně. A kdyby uspěl, večer by byla hojná účast. A při příležitosti oslavy se uskuteční i pieta.
   Spojit veselici, při níž bafuňáři a sponzoři popíjejí zadarmo pivo, se smuteční akcí? Jak to vůbec někdo mohl myslet vážně? 
   Tenk nakonec neuspěl. Pitka se nekonala. Ani pieta. Naštěstí, chtělo by se říct. I když trapasu se nakonec olympijští činovníci stejně nevyhnuli. Na Hlinku si totiž s půllitrem v ruce zavzpomínali při včerejších stříbrných oslavách střelkyně Hykové.
   Hlinka si takovou frašku nezasloužil. Nevyžehlí to ani fakt, že před domem den visela česká vlajka na půl žerdi.

Autoři:


Nejčtenější

Dvě Barbory. Zlaté české naděje pro olympijské Tokio či Paříž

Barbora Malíková si doběhla pro zlato na mládežnické olympiádě v Buenos Aires.

Vyrostou z nich hvězdy pro hry v Tokiu či Paříži? Češky Barbora Seemanová a Barbora Malíková zatím...

Další z rubriky

Šestý muž z Atén na Peking nemyslí


Plzeň Nepózoval fotografům, zůstal ve stínu bronzového kolegy Libora Capaliniho. Ale uvnitř cítí...

Šebrle: Jsem línej na to, co mě nebaví


Atény Přišel neoholený, kruhy pod očima, v obyčejném triku. Mžoural a chraptěl. Skoro nespal. Nejradši by...

Bábovi došel úspěch až na stupních vítězů


Praha Skokan do výšky Jaroslav Bába se stal na olympiádě stal jednou z českých hvězdy, když vybojoval...

České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum
České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum

Jak před pár dny informoval portál iDNES.cz, porodnice by podle UNICEF a Světové zdravotnické organizace měly dodržovat 10 kroků, které vedou k úspěšnému kojení. Podle průzkumu iniciativy Šestinedělky a České ženské lobby však všechny tyto kroky nedodržuje žádná z českých porodnic.



Najdete na iDNES.cz