Když maratonci pili na trati víno

Praha - Duben 1896. V Aténách píší první kapitolu novodobé olympijské hry, na startu se schází 311 sportovců. O 108 let později jich bude deset tisíc. Příběhy tehdejších průkopníků dnes vyvolávají úsměv na rtech. Třeba ten o americkém trojskokanu Jamesi Connollym, vítězi první disciplíny programu. Málem hry nestihl. Nevěděl, že Řekové používají juliánský kalendář, na loď z Ameriky nastoupil pozdě. Do Atén dorazil teprve v den závodu.

Po návratu domů ho vyloučili z Harvardu, protože svévolně přerušil studium. Začal tedy psát dobrodružné romány.

Angličan John Pius Boland přijel jako turista. Pak si koupil raketu a zapsal se do tenisového turnaje. Vyhrál dvouhru i čtyřhru.

Pastýře ovcí Spyridona Louise, šampiona v maratonu, přihlásil jeho armádní plukovník. Proč? „Zaujalo mě, že mi Louis dokáže přinést cigarety nejrychleji ze všech,“ vysvětloval prý plukovník.

Maratonci běželi v úmorném vedru. Na občerstvovací stanici jim nabízeli buď vodu nebo - víno! Řecké stařenky se u silnice zděšeně křižovaly. Dráha na atletickém stadionu byla sypká a písčitá. Plavci soutěžili na otevřeném moři, start a cíl vymezovala silná lana natažená mezi bójemi.

O univerzály nebyla nouze: Němec Schumann zvítězil v zápase i v gymnastických soutěžích, nastoupil také ke skoku do dálky.

OLYMPIÁDA, POTŘETÍ DO TÉŽE ŘEKY

Seriál MF DNES vzniká ve spolupráci s Whisconti a Českou televizí, která na jaře odvysílá cyklus
"Olympiáda, potřetí do téže řeky"

Televizní cyklus bude k dispozici i na VHS a DVD

Jedno však mají aténské hry v letech 1896 a 2004 společné: nedostatek financí. Roku 1893 vyhlásilo Řecko státní bankrot, premiér Trikupis usiloval o zrušení her, jako náhradní pořadatel se nabízela Budapešť.

Co pomohlo? Až intervence korunního prince Konstantina. Trikupis podal demisi. Také národní sbírka 320 tisíc drachem. A dar bankéře Jorge Averoie. Milionem zlatých drachem financoval přestavbu panhelénského stadionu ze 4. století před naším letopočtem.

Přesto nešlo o úplně první olympijské hry po jejich starověkém pádu. Již v roce 1859 a potom ještě třikrát se v Aténách konaly tzv. řecké olympijské hry. Na jejich programu byly i soutěž dojnic, závod v pytlích a hod oštěpem na hovězí hlavu.

„To by se dnešním ochráncům přírody moc nelíbilo,“ říká Jan Železný. „Ale oštěp člověka v dávnověku živil. Také díky němu druh homo sapiens přežil. Kdybych měl velký hlad, snad bych i já tu hovězí hlavu trefil.“

START STOVKY 1896. Bloky v Aténách 1896 neznali. Američan Curtis (druhý zleva) startoval do rozběhu z pokleku, Dán Schmidt z předklonu, ostatní ze stoje. REPRO: KRONIKA OLYMPIJSKÝCH HER