Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

Když se lyžaři brodili přes potoky

10 2006
Praha - Pojďte a poslyšte vyprávění z pravěku zimních olympiád. Příběhy snad zábavné a kuriózní pro současníky, které však psaly historii her na jejich dvaaosmdesátileté pouti. Tehdy na počátku v Chamonix 1924 byly hry nedonošeným dítětem pod jiným jménem. Týden zimních sportů se nazývaly. Teprve rok poté, navzdory odporu skandinávců, dostalo se jim hrdého jména zimní olympiáda.

Na sportovce čekal tuhý boj s živly, terénní bojovka i pro běžce na lyžích.

Na trati, vytyčené bambusy a rákosovými pruty, se brodili přes potoky či připomínali vrchaře z Tour de France, vždyť zdolávali stoupání z 1430 do 1820 metrů.

Ve Svatém Mořici 1928 příroda triumfovala, kvůli oblevě zůstal závod rychlobruslařů na 10 000 metrů navěky nedokončen. O 20 let později se tamtéž museli sami krasobruslaři zapojit do odklízení přívalů sněhu, pod kterým zmizelo i jejich kluziště.

Zato když v Lake Placid vzniklo na dojezdu můstku jezírko plné vody a skokani často připomínali hastrmany, mohli se diváci smíchy potrhat.

I objevili se v onom čase podivní šarlatáni, na něž ostatní hleděli s podezřením. "Švédové měli zvláštního mazače-alchymistu a dolů i po rozbředlém sněhu skvěle jeli," popisoval dobový český tisk zrod servismanského řemesla.

Časomíra byla sci-fi

Elektronická časomíra měla ještě dlouho patřit do kategorie sci-fi, sportu vládly stopky, papír a pero. V Mořici 1928 rozhodčí deset hodin počítali výsledky severské kombinace, než určili pořadí medailistů. Nazítří pak zjistili, že udělali chybu: zapomněli totiž spočítat Nora Vinjarengena, kterému patřilo stříbro...

Jindy zase sportovci, ba i týmy, přebývali. V Lake Placid si olympijský hokejový turnaj zahrál mimo soutěž tým McGillovy univerzity z Montrealu - a nakonec porazil vítěznou kanadskou reprezentaci!

Do Svatého Mořice 1948 dorazily dvě reprezentace USA, každá vyslaná jinou organizací. Když se pohádaly, vyloučili je z her obě.

Éra univerzálů

Byla to éra univerzálů. Nor Haug vyhrál v Chamonix běh a severskou kombinaci, navrch přidal bronz ve skoku. Další Nor, Ruud, ovládl v Garmischi 1936 skok i sjezd do kombinace. Rakušan Schäfer si nejprve na letní olympiádě zaplaval, pak se stal v zimě králem krasobruslařů.

Byl to také čas dobrodruhů. Jak jinak nazvat šílený podnik Maxe Ippena, továrníka z Hradce Králové, jenž po znárodnění žil ve Švýcarsku. Před olympiádou v Mořici 1948 vzkázal Československému olympijskému výboru: "Mám bob, budu ho na olympiádě řídit, dodejte mi tříčlennou posádku."

Což byl problém, a tak nakonec vypomáhal hokejový rozhodčí Okoličány (po prvním tréninku si několik dní nemohl sednout) a student z řad diváků Šipajlo.

Češi skončili čtrnáctí, načež je Švýcaři obvinili, že přílišným brzděním poškodili dráhu.
Byl to však i čas sebevrahů. Tak hleděli laici na olympioniky na skeletonech. "Je to nejriskantnější zimní sport, oblíbený u amerických a anglických snobů, s padesátiprocentní nadějí na zmrzačení nebo zabití," psal pražský tisk. Po trénincích v Mořici 1928 nastoupilo k závodu jen deset statečných, kteří neskončili v nemocnici.

Ale ani karambol nemusel znamenat na hrách konec nadějí. Němka Cranzová padla v Garmischi 1936 ve sjezdu, ve slalomu se vracela do branky, přesto vyhrála alpskou kombinaci.

Američané měnili pravidla

A těch kolizí či bitek na rychlobruslařském oválu! Aby také ne, když si Američané v Lake Placid 1932 změnili pravidla k obrazu svému a zavedli závody s hromadným startem.

Hemžením tří družstev, složených z důstojných pánů kolem 60 let, se stala v Chamonix exhibice v curlingu. V Garmischi pak curleři dokonce uspořádali závod v metání na dálku.

Ukázkovými sporty byly též závod vojenských hlídek, praotec biatlonu (Poláci vzdali, když jim zkolaboval velitel), a závod psích spřežení.

Jepičí život měl zimní pětiboj, skládající se z běhu na lyžích, střelby, sjezdu, šermu a jízdy na koni. Zrodil se i zemřel ve Svatém Mořici 1948.

Se shovívavým úsměvem teď hledíme na staré fotografie. Byl to čas hledání, čas pokusů a omylů. Ale ti, kteří v nich hráli hlavní role, měli stejný sen jako generace Jandů a Neumannových. Olympijský sen.

BUDOUCÍ LEGENDA. Plachá devatnáctiletá keasobruslařka, která skončila poslední v Chamonix 1924, není nikdo jiný než Sonja Henie.

Autor:






Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze