Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Úterý 17. října 2017 Hedvika

Olympiáda je vrchol. Platí to i pro snowboardovou rozhodčí

I takového kousky hodnotí rozhodčí Klára Suchanová | foto: Přemek Vida

30 2014
Nejen závodníky dodá Česko na olympiádu do Soči. V neděli 2. února odlétá do dějiště zimních her také snowboardová rozhodčí z Chodova Klára Suchanová.

Stejně jako v seriálu závodů světového poháru, které Klára Suchanová coby vybraná profesionální sudí objíždí, bude hodnotit předvedené triky mužů a žen v disciplínách U-rampa a slopestyle. O tom, kdo ze Soči odjede s medailí na krku, tedy rozhodnou i body od této pětatřicetileté vyznavačky jízdy na prkně. Za svůj domácí svah považuje Neklid na Božím Daru.

Jaký program vás na olympiádě čeká?
Myslím, že tři dny trénink a dva dny závody - chlapi a holky. A znovu tři dny trénink a závody. V polovině olympiády letím domů.

Stihnete kromě rozhodování ještě něco jiného?
Maximálně uvidím sporty, které se budou odehrávat poblíž - sjezd, skikros a snowboardcross. Neznám ale časový harmonogram. Čas budu mít ve dny, kdy se jedou tréninky. Ty nebývají od rána do večera.

Rozhodčí sledují i tréninky?
Jistě, abychom zjistili, jaká je kvalita a úroveň jezdců. Abychom mohli dát první skóre.

Takže už při trénincích si děláte nástřel hodnocení?
Říkáme tomu prejudging - předrozhodování. Bavíme se o tom, kdo patří mezi nejlepší. Určíme si průměr, podprůměr a nadprůměr.

Je těžké dostat se coby rozhodčí na takhle velkou sportovní akci?
Rozhodovala jsem často závody Světového poháru. Vloni jsem byla v panelu rozhodčích na mistrovství světa v Kanadě. Nominace na olympiádu byla vlastně daná už před čtyřmi lety.

Pustí vás v Soči na zahajovací ceremoniál?
Já bych se podívala moc ráda, ale bohužel nevím, jak to celé dopadne s rozvrhem. Jestli bude k dispozici doprava. Navíc jsem se dívala do rozpisu, že hned druhý den po ceremoniálu začíná slopestyle. Je to moje první olympiáda, takže vůbec netuším, do čeho jdu. Všichni mi ale říkají, ať se nebojím, že to bude jako normální závod.

Kolik rozhodčích vlastně ve snowboardu hodnotí?
Šest a jeden hlavní. Přičemž nejvyšší a nejnižší skóre se škrtá, takže se počítají čtyři známky.

Jak jste se dostala mezi rozhodcovskou elitu?
Začínala jsem někdy v roce 2005. Udělala jsem si kurz pro rozhodčí nejdříve u nás a pak mezinárodní v Rakousku. Kdo nejlépe napíše testy, tak dostane možnost jet na Světový pohár. Pokud se osvědčí, tak rozhoduje dál. Mně se testy podařilo napsat nejlépe a díky tomu jsem se dostala do kolotoče závodů.

Podle čeho se pozná dobrý sudí?
Musí být rychlý, rozhodný a dobře tenhle sport znát.

Mít za sebou aktivní kariéru je výhodou?
Výhoda to je. Závody jsem jezdila, i když jen na české úrovni. Pořád se cítím víc jako jezdec než jako bafuňář.

Když objíždíte Světový pohár, kde se vám líbilo nejvíc?
Asi na Novém Zélandu. Bylo to nejdál a je to moc krásná země.

Starají se organizátoři o rozhodčí dobře?
Velmi dobře. Máme zaplacené letenky, ubytování. Tohle vůbec nemusím řešit.

Kde všude jste v této sezoně už byla?
Sezona začínala v srpnu na Novém Zélandu, pokračovala v září městským závodem v Curychu, v prosinci jsem byla na univerziádě v Itálii a v lednu na svěťáku v Kanadě.

Soči bude takový váš vrchol? Mají to rozhodčí stejně jako závodníci?
Ano, beru to jako vrchol. Určitě se moc těším.

Kamarádíte se se závodníky?
České znám velmi dobře, ale jsme v profesionálním vztahu. Rozhodně jim neříkám, co mají skočit, aby vyhráli. Mají na to trenéry.

Jak si vysvětlujete poslední české úspěchy Šárky Pančochové, Ester Ledecké a Evy Samkové ve světovém poháru a na šampionátech?
Šárku i Evu znám osobně. Snoubí se u nich talent a obrovská píle. Holky nesedí na zadku, ale trénují jako jiní sportovci. Snowboarding býval považován za volnočasovou aktivitu. Ale dostal se na olympiádu, jezdí se Světový pohár a stal se z něj sport se vším všudy. Patří k němu nejen trénink na sněhu, ale i v posilovně, letní příprava. A čím dál častěji i mentální příprava psychologická. Jsem učitelkou tělocviku, takže o tom i něco vím. Nejlepší jezdci to všechno dělají na nejvyšší úrovni, dřou na sobě a výsledek je vidět.

Čím vás prkno tak uchvátilo?
Mám ráda airtime - let vzduchem.

Proč ne lyže?
Na lyžích jsem začínala. Také jsem na nich skákala už odmalička, stavěli jsme si skokánek. Se snowboardingem jsem začínala na Božím Daru na Neklidu, uplácávali jsme si skokánky lopatami. Na prkně jsem cítila volnost.

Některé skoky a triky vypadají i nebezpečně. Vyhnula se vám zranění?
Měla jsem zlomené obě ruce, malíčky a párkrát otřes mozku.

Vy tenhle sport provozujete od dětství?
Je mi 35 let a teprve před dvaceti lety se snowboarding v Čechách rozjížděl. Začínala jsem na střední škole a patřila jsem k pionýrům. Vzpomínám, jak nás vyhazovali z některých vleků, zakazovali nám jezdit na některých sjezdovkách. Všechny skoky jsme si stavěli sami.

Stejně je zvláštní, co všechno se od té doby změnilo.
To tedy ano. Já pak několikrát vyhrála závody českého poháru a jednou jsem byla čtvrtá na snowjamu.

Co říkáte na letošní mizernou zimu skoro bez sněhu?
Je to smutné. Mluvila jsem s kamarády z hor. Ti už přestali sledovat předpověď počasí a jen popíjejí tak jako už dlouho ne.

Vy ještě studujete?
Dělám doktorát na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Můj projekt se týká kinantropologie (věda o pohybu člověka). Měřím napětí ve svalech dolních končetin a porovnávám to s druhy odrazu na snowboardu.

A přišla jste na něco zajímavého?
Ještě pořád jsem měření nedokončila. Jiný druh odrazu se používá ve freestylu a jiný při boardercrossu, kde závodník nepotřebuje letět daleko, ale snaží se, aby kvůli skoku neztratil rychlost.

Co dělá snowboardová rozhodčí v létě?
Snažím se surfovat. V Evropě bývají dobré vlny třeba v Portugalsku, vloni jsem byla na Srí Lance a na Bali. Tam se mi moc líbilo. Asie představuje úplně jinou kulturu.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze