"Se třemi disciplínami jsem spokojen, přeskok, kladinu i bradla děvčata zvládla bez chyb. Jen prostná se nám příliš nepovedla," zhodnotil generálku trenér Jan Komrska. Slabší výkon v poslední sestavě přičítá skutečnosti, že až dosud jeho svěřenkyně trénovaly v úplně jiných podmínkách. "Na pódiu ve velké hale byly poprvé a není snadné hned získat prostorovou orientaci. A hlavně pružnost podlahy je tady úplně jiná, takže Jana jeden twistový skok nedotočila," vysvětlil zakolísání své dcery.
Zato na přeskoku ho potěšila. Komrsková totiž předvedla velmi obtížný skok, který v Sydney nikdo jiný v repertoáru nemá. "Naposledy ho skákala Maďarka Vargová, před dvěma lety s ním vyhrála mistrovství Evropy, ale pro zranění už s gymnastikou skončila. Jsem rád, že jsme ho rozhodčím připomněli," řekl trenér. Právě na přeskoku vidí největší a zřejmě jedinou šanci na olympijské finále na jednotlivých náčiních. Rozhodovat se bude už v nedělní kvalifikaci.
Publikum nadšeně odměňovalo každou zdařilou sestavu. "Dnes to bylo výborné. Při tréninku zřejmě měli v hledišti většinu gymnastičtí odborníci. Při soutěži to může být horší," řekl Komrska a připomněl, jak se při únorové předolympijské soutěži hala třásla v základech. "Když tehdy docvičila nějaká Australanka, strhla se bouře. Divákům bylo úplně jedno, že vedle je někdo uprostřed sestavy na kladině, nebo že při prostných není slyšet hudba," posteskl si Komrska.
Jeho sedmnáctiletá dcera se 166 centimetry výšky výrazně převyšuje téměř všechny soupeřky, atletický rozběh a výborný odraz jí dávají před dětsky vypadajícími konkurentkami určitou výhodu. "Ale na druhé straně je pro ni těžší, poskládat se po odrazu do salt," míní její otec.
Jana už má dost zkušeností a před velkou soutěží si zachovává chladnou hlavu. To její mladší kolegyně Marešová platí nováčkovskou daň se vším všudy. Ráno před tréninkem prý nemohla vůbec jíst a pak ji braly křeče. V olympijském finále byla z českých gymnastek naposledy v roce 1988 v Soulu Jana Poloková na bradlech, od té doby se na pokračovatelky Věry Čáslavské čeká marně.
"Na podmínky, které u nás sportovní gymnastika má, je už účast na hrách úspěch. Ale když už jsme tady, tak bych chtěl dosáhnout víc," zasnil se trenér.