V souboji s Britem Edwardem Lingem netrefil český střelec šest z patnácti terčů a na svých pátých olympijských hrách skončil na čtvrté pozici.
Rozhodla prostřední část rozstřelu, v níž chyboval nejvíc. Brit nervy udržel, pouze dvakrát nezasáhl letící terč a jelikož nejstarší člen české výpravy minul celkem šestkrát, gratuloval Kostelecký nakonec k medailovému umístění soupeři.
„Mrzí mě to,“ vypravoval novinářům. „Medaile by byla dobrá, ale musím zhodnotit, že to asi dopadlo tak, jak mělo. Měl jsem i nejmenší nástřel do finále a medaile vyhráli kluci, co měli víc.“
Český sportovní střelec David Kostelecký nestačil na Brita Edwarda Linga a v olympijském finále v trapu skončil čtvrtý. (8. srpna 2016)
Poprvé na olympijských hrách se ve finále střílelo podle nových pravidel, v semifinále jste začínali od nuly. Jak se vám to líbí?
I když nová pravidla všechno mažou, asi to dopadlo, jak mělo. Ještě v Londýně se to sčítalo, stejně jako v Pekingu. Ale na závodech Světového poháru střílíme taky všechno od nuly, po celý olympijský cyklus. Takže jsem to už zažil.
Je to dobrý systém?
Není. Kdo zná matematiku, ví, že je to špatně. Měl by to opravdu vyhrát ten, kdo sestřelí nejvíc terčů.
Jsou nyní vaše závody víc o náhodě?
Spíš o momentální formě, o tom, jak komu foukne, jaké má štěstí, v jaké pozici jde do finále. Spravedlivé to není určitě.
Čtvrté místo tedy bylo i otázkou štěstí a smůly?
Já jsem měl stejně nejmenší nástřel, takže to musím brát, že jsem se na čtvrté místo vyškrábal, a ne že jsem na něj spadnul.
Ovlivnil vítr na střelnici souboje o olympijské kovy?
Ne. Já bych byl raději, aby bylo takové počasí jako v neděli, kdy bylo sluníčko, to mi více sedělo. Když se zatáhne, bohužel hůř vidím, mám dioptrie a speciální brýle, ale mám astigmatismus a nevidím to tak dobře, jako když je jasné počasí.
V neděli sice bylo sluníčko, ale sportovce trápil opravdu mimořádně silný vítr. Několik klání muselo být přerušeno. Jak jste zvládli ve větru první část kvalifikace?
To byl hroznej cirkus, to jsem na olympiádě vůbec nezažil, ani na nějakém svěťáku. Možná na Kypru ve velkém větru. Ale bohužel nemáme pravidlo, že když vítr překročí nějakou hodnotu, měli by závod stopnout. Neexistuje, že by stopli závod, takže tady byla sranda.
Zkuste popsat nepřesné rány v rozstřelu o bronz?
Při druhé chybě jsem byl strašně vedle terče, viděl jsem ho pozdě a střelil jsem snad čtyři metry dozadu. Věděl jsem, že je zle, že reakce byla špatná. Snažil jsem se ještě něco udělat s očima, dívat se jinam, abych to zaregistroval líp, ale už to není ono.
Únava?
Ne, já jen potřebuju víc světla.
Byly pro vás některé rány vyloženě těžší?
Měl jsem raději druhé střeliště, to finálové je trošku těžší pro oči, tak mi úplně nesedělo. Dělal jsem tady nejvíc chyb.
Střelnici v Riu de Janeiro jste kritizoval. Kdyby vám někdo po zdejším jarním závodě Světového poháru řekl, že budete na olympiádě čtvrtý, věřil byste?
Nevěřil bych mu. Udělali jsme speciální přípravu, trochu jsme pohřbili sezónu na sveťácích, připravovali jsme se jinak... Ale nevěřil bych. Jsem rád, že to dopadlo takhle.
