Celkem jich z her přivezl pět, patří k nejúspěšnějším olympionikům českého sportu.
"Tenkrát znamenal pro gymnastiku strašně moc, vlastenectví u sokolů deset let po válce nevyprchalo," míní Jiří Kubička, šéf českých gymnastů.
"V současné době však Vácha vypadl z povědomí o historii olympismu v českých zemích. Někam se vytratil." Vácha si cestu do gymnastické špičky vybojoval roku 1920 v sokolském přeboru a hned jel na olympiádu.
"Nářaďovou gymnastiku trénovali sokolové až v pubertálním nebo dospělém věku, byla to věc mužů," vysvětluje Kubička. "Tehdejší mužská gymnastika byla dnešní velice podobná, co se týče nářadí, ale absolutně jiná z hlediska přípravy a metodiky cvičení."
. Osudy zlatých medailíNový seriál MF DNES k olympijským hrám Čtěte denně až do 8. srpna, kdy v Pekingu začnou letní olympijské hry, vám přiblížíme osudy všech českých a československých vítězů. Jak triumfovali? Jak potom žili? A kde vůbec skončily jejich slavné medaile? |
Vácha nejprve získal dva olympijské bronzy v Paříži 1924 – na kruzích a ve šplhu, v němž byl o šest desetin vteřiny pomalejší než zlatý Bedřich Šupčík.
"Povaha veselá, samorostlá, ale nikoli lehkomyslná. Je miláčkem sokolského publika. Je silný, smělý a všestranně nadaný," citují stránky Českého olympijského výboru cvičitele Františka Erbena o Váchovi.
"Na kruzích nemá vůbec soupeře ve světě tělocvičném. On si doslovně pohrává se všemi výdržemi, ať je to na kterémkoli nářadí. Je nejspolehlivějším z našich závodníků." Na kruzích však v Amsterdamu podlehl Vácha jugoslávskému soupeři Štukeljovi. Zato zvítězil na bradlech.
Sokolská minulost mu ovšem rozhodně neprospěla za druhé světové války. Gestapo jej zatklo za protinacistický odboj. "Byl převezen a vězněn v Kounicových kolejích, kde po mučení a před propuštěním dostal smrtící injekci," uvedl Váchův prasynovec Jan Krnáč. I se zlovůlí Vácha bojoval, ale v červnu 1943 jí podlehl.
