I když se mu stýská po manželce a dvou malých dětech, svého rozhodnutí podpořit svůj kmen Oromů nelituje.
„Kdybych jen převzal medaili a vrátil se do Etiopie, litoval bych toho nejvíc v životě. Chtěl jsem být hlasem příběhu, kterému se nedostává pozornosti,“ řekl Lilesa v rozhovoru pro agenturu AP.
Když před necelým měsícem probíhal cílem v Riu, zkřížil ruce nad hlavou na protest proti násilí, kterého se vláda v Etiopii dopouští na Oromech, kteří jsou přitom se 40 miliony lidí nejpočetnější etnickou skupinou v zemi.
Etiopská vláda sice vyhlásila, že se šestadvacetiletý vytrvalec může bez obav vrátit domů a dostane se mu slavnostního přijetí, Lilesa tomu ale příliš nevěří. „Obvykle to, co vláda říká a dělá, jsou naprosto odlišné věci. Až se poměry v Etiopii změní, změní se režim a lidé budou konečně svobodní, těším se, že se vrátím a znovu se uvidím s mými lidmi. A budu žít s rodinou v míru,“ uvedl běžec, který má také bronz z maratonu na mistrovství světa v roce 2011.
Vzhledem k tomu, že na olympijských hrách jsou politické projevy zakázány, zabýval se jeho počínáním MOV. „Přišli a ptali se mě, co to bylo za gesto. Vysvětlil jsem jim to. Chápali mě,“ řekl Lilesa.
Jeho gesto napodobující spoutané ruce mezitím zopakoval na konci srpna při vítězství v maratonu v Québecu Ebisa Ejigu a nyní na paralympijských hrách v Riu i další etiopský běžec Tamiru Demisse, který získal stříbro na 1500 metrů.
„Dává mi to naději. Jdou v mých stopách a dávají najevo své stanovisko: ‚Dost!‘“ řekl Lilesa, jenž nemá v plánu žádat v USA o politický azyl.
Starost si dělá o rodinu. Manželku, jejíž bratr byl před osmi měsíci při protivládních protestech zatčen a od té doby je nezvěstný, pětiletého syna a tříletou dceru. „Co když se ukáže, že manželčin bratr byl jedním z těch, co zabili. Co si žena počne? Nejsem tam, abych jí pomohl a utěšil ji,“ uvedl Lilesa. Podle zpráv aktivistů přišlo od loňského listopadu při protestech o život přes 400 lidí.
