Kdyby v závodě uspěl, mohl se zařadit mezi pětici atletů, kteří dokázali čtyřikrát po sobě dojít na olympiádě až ke zlatu. Takhle ale nedostál slibům, které dával svým fanouškům a navíc zklamal asi i spousty vrcholných sportovních představitelů. Juan Antonio Samaranch (předseda MOV) a prezident Mezinárodní vzpěračské federace, všichni ho přemlouvali, aby dál závodil," přiznal šéf turecké olympijské výpravy Senan Erdam.
Přitom ale před začátkem olympiády nasvědčovalo mnoho faktů tomu, že by závod neměl být pro Suleymanogla výrazně úspěšný. Od atlantských her v roce 1996 totiž nevyhrál jediný závod vrcholové úrovně, na evropském šampionátu skončil třetí a pro Sydney byl nasazený až jako šestý. A navíc na něj byl ze všech koutů vyvíjen obrovský psychický tlak.
Suleymanoglu opustil halu Convention Center rozčílený a u žádného z čekajících novinářů se ani na chvilku nezastavil.
Při výpadku Turka si zlatý kov vybojoval bulharský reprezentant Nikolaj Pešalov, který má doma již olympijské stříbro a bronz. Pešalov si byl svým vítězstvím stoprocentně jistý a strach z nesmrtelného Suleymanogla si vůbec nepřipouštěl. "Byl jsem velmi dobře připravený, velmi jsem si věřil. Kdyby pokračoval v závodě na mém prvenství by to nic nezměnilo," prohlašoval Bulhar.
Přesto bude Suleymanogla vždy řazen mezi největší perzony olympijské historie. A až si přetrpí nejhorší okamžiky těsně po porážce, může ještě dál porážet svoje mladší kolegy.