„Příště budeš mít medaili ty,“ volali pak na ni za cílem fanoušci v narážce na bronzovou medaili Veroniky Vítkové.
„Jedině tu od Verči,“ smála se Markéta Davidová.
„Ne, ty budeš mít vlastní,“ oponovali fanoušci.
„To si musíte ještě chvíli počkat,“ odpověděla biatlonistka.
Ta chvíle ovšem nemusí trvat dlouho. Na olympiádě se totiž benjamínek týmu znovu přiblížil absolutní elitě. Davidová dojela poprvé v kariéře mezi nejlepšími patnácti ženami.
Tak jaký byl váš první olympijský závod?
Super, moc jsem si ho užila. V posledním kole už to sice hodně bolelo, ale i tak mě to bavilo. Lyže jsme měli výborné, takže jsem už v prvním kole věděla, že do toho můžu šlapat. I proto jsem spokojená.
Takovou olympijskou premiéru jste si vysnila?
Ani nevím, jen jsem hrozně ráda, že to bylo takhle v pohodě. Z mého okolí jsem vůbec necítila takový ten tlak, že by to měl být olympijský závod. Spíš jsme to brali jako každý jiný závod a asi proto jsem z toho neměla takové nervy. Očividně se to vyplatilo.
Vážně jste si ani na startu v duchu neřekla: Ty jo, vážně jsem na olympiádě.
Asi ani to ne. Já totiž byla co nejdéle mimo stadion, abych se na závod nedívala. Rozklusávala jsem se támhle na silnici, a i to tomu pomohlo. Vlastně jsem akorát přišla a hned jsem vyjela, takže na podobné myšlenky ani nebyl čas.
Věřila jste před startem, že můžete hned v prvním olympijském závodu vylepšit své maximum mezi elitou? A rovnou o třináct míst?
Víte, strašně jsem si to přála, protože tenhle rok jsme pojali tak, že vrcholem sezony opravdu bude olympiáda. Přizpůsobili jsme tomu přípravu, úplně všechno. Jsem ráda, že to takhle vyšlo.
Přitom na začátku sezony jste si sama nebyla jistá, jestli máte výkonnost na to, abyste na olympiádě závodila.
… a teď jsem strašně ráda, že tady můžu být. Protože ty věci okolo, které se k olympiádě vážou, jsem si až tak obrovské nepředstavovala. Nemyslela jsem si, že je to až tak obří akce a jsem ráda, že to teď můžu zažívat.
A to je teprve začátek…
A to je teprve začátek. (zasměje se)
Do pondělního stíhacího závodu vyrazíte z patnáctého místa. Z lepší pozice jste mezi elitou ještě nestartovala.
To ne, ale uvidíme, co s tím půjde udělat. Z čtyřpoložkových závodů mám pořád trochu respekt, nejsou mé oblíbené, ale budu bojovat. Uvidíme, na co to bude stačit.
Místní střelnice je navíc dost nevyzpytatelná. Dneska jste si s ní ale poradila.
Souhlasím, je hrozně nevyzpytatelná a vlastně se sama divím, že jsem si s ní takhle poradila. Měla jsem z ní strach, ale dopadlo to dobře. Doufejme, že to takhle vyjde i příště, příště a příště.
