Šli jsme do obřího risku, říká masér, jenž týrá i zachraňuje Sáblíkovou

Fyzioterapeut Jan Cuřín, jemuž v minulosti prošly rukama hvězdy jako Kulhavý, Svorada či Kreuziger. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

9 2018
Kangnung (Od našeho zpravodaje) - Může z něj být spolupachatel velkého průšvihu. Nebo člen oslavovaného a zlatým leskem zářícího týmu. Kdysi Jan Cuřín pomáhal cyklistickým esům Svoradovi, Kreuzigerovi, Štybarovi či Kulhavému, nyní slouží u rychlobruslařské reprezentace. A jeho klíčovou klientkou je Martina Sáblíková.

Potřebovala by si vyléčit pochroumaná bedra, jenže na kurýrování není čas. Už v sobotu nastoupí do olympijského klání na tři kilometry. „Riskujeme, až z toho mám husí kůži. Kdyby jí v zádech prasklo, Petr (trenér Novák) mi zakroutí krkem,“ říká na ošetřovně v sídle české výpravy v olympijské vesnici v Kangnungu.

Plní roli zázračného údržbáře, díky němuž se Sáblíková navzdory všem patáliím smí porvat na ledovém oválu o medaili.

Na mistrovství světa jste nervozitou rozlámal v kapse hotelovou kartu. Co zničíte tentokrát?
No jo, musel jsem pak prosit za dveřmi, aby mě pustili dovnitř. Že tam opravdu bydlím. Tady vyházím všechno z kapes. Nebo klidně něco zlomím, hlavně ať to cinkne.

Moří vás zodpovědnost za výsledek Sáblíkové na hrách?
Nemá to snadné. Od loňské sezony si vezla bolavé koleno. Jakmile se z problémů vykřesala, do čtrnácti dnů přišly potíže se zády, které se s ní táhnou doteď.

Jak jí umíte ulevit?
Při tréninku se jí bedra zatáhnou. Já jí pomáhám, aby je zase mohla zatěžovat. Každý večer s ní mám skoro dvouhodinovou směnu u holek na pokoji. Kdybychom s problémy nebojovali, nedokázala by se ani ohnout. Omezovaly by ji při odrazu, nemohla by na ledě zaujmout optimální pozici.

Kdyby měl stejné trable obyčejný smrtelník, musel by se omluvit ze zaměstnání?
Ano, spousta lidí by nedokázala pracovat. I kdybyste potřeboval zvednout jen něco lehčího na skříň, prostě byste to nedal. Jako by jí do zad píchali špendlíkem.

Česká rychlobruslařka Martina Sáblíková (uprostřed) a Nikola Zdráhalová během...
Rychlobruslařka Martina Sáblíková v jihokorejském Kangnungu.

Což je pro sportovkyni před klíčovým závodem obrovská svízel, že?
Je. Navíc jí ty problémy straší v hlavě. Berou aspoň dvacet procent výkonu. Na ledě si ulevuje, jinak se nakloní, aby se vyhnula bolesti. Petr změnu stylu hned vidí.

Jak je na tom teď?
Není stoprocentní. Ale cítí se o dost líp než na podzim v Norsku, kde byla v katastrofálním stavu. Nemohla se odrazit, bolest jí střílela do levé nohy. Chvílemi v ní měla mravenčení, jako by si ji v noci přeležela. Lehce vyhřezlá plotýnka v bederní páteři dráždí nerv a působí všechny maléry.

Co ještě pro ni můžete udělat?
Zkouším ji rozptýlit, aby ji myšlenky na záda tolik nemučily. Štve ji, že nemohla tolik trénovat. Je paličatá. A když tři dny nemaká, je úplně vyřízená. Šla na opichy, po kterých musí mít klid, takže jsme ji hlídali, aby někde potají neskákala nebo nedělala kliky.

Učíte ji odpočívat?
Snažím se. Ale není to jednoduché. Někdy ji vážně sleduju. Na soustředění v Collalbu se holky střídají – každé ráno chodí kilometr a půl pro pečivo. A Martina je schopná většinu cesty skákat žabáky.

Jak zuřivě v poslední době doháněla manko v přípravě?
Hodně. Řekli jsme si: „Hop, nebo trop!“ Kdybychom dál objížděli doktory, každý by měl názor a udělal nějaký zákrok. A nám by nezbyl čas na trénink. Takže jsme si sedli a rozhodli se vsadit na jednu kartu.

Jak vlastně probíhají vaše večerní seance?
Martina má svoje cvičení. Já aplikuju elektroléčbu, masíruju jí nohy a záda, aby se uvolnila.

Martina Sáblíková
Rychlobruslařka Martina Sáblíková během tréninku v jihokorejském Kangnungu.

Bolí vaše péče?
Tlačím na ni dost. Vynechal jsem třeba Světový pohár v Erfurtu, protože mi odešla šlacha na ruce. Šel jsem do kopru i já. Potřeboval jsem si před olympiádou orazit.

Skučí Martina někdy?
Neskučí. Je statečná. Neřekne nic. Radši se zakousne do polštáře. Ví, že musí vydržet.

Obdivujete ji? Nebo litujete?
Říkám si: „Respekt, holka!“ Praskne jí v zádech a bude po ní. Pak by mi Petr zakroutil krkem.

Jdete do risku?
Ano. Všichni. Zkouším na to nemyslet, ale občas mě napadne: „Ty jo, máš tu olympijskou vítězku. Favoritku.“ A mám husí kůži.

Fotogalerie

Poznáte podle jejího těla, v jaké je teď formě?
Poznám. Povídám jí: „Máš už nohy jako Svorada.“ Žádný podkožní tuk. Ze svalů jí vylézají žíly. Pro mě nádhera. Jasně, někdo by se zděsil, zvlášť u holky. Ale u Martiny si libuju: „V těch stehnech už bude lauf!“

Takže jste optimista?
Když si vzpomenu, co se dělo před dvěma měsíci... Ale všechny soupeřky ladily formu na olympiádu. Bude to alchymie. Hlavní je, že se Martina dostává do pohody. První den šla z ledu naštvaná. Petr říkal: „My snad rovnou pojedeme domů!“ Postupně se splínu zbavuje. Potřebuje myslet pozitivně.

Jak dovedete odlehčit její duši?
Vytahuju vtipy a veselé příhody z cyklistiky. Na osobní věci má svou vrbu Nikolu Zdráhalovou, ale o jejím těle se bavíme dopodrobna. O každém pohybu.

Co je její větší zbraň? Síla v nohou? Nebo nátura šampionky?
Hlava je alfa a omega, všechno řídí. Dokáže zázraky, i když sportovec není dokonale připravený fyzicky. Dá příkaz a tělo jede. Martina je povahou vítězka. Věřím, že se to projeví.

Autor:

Nejčtenější

Spolupráce ČOV a Škody končí. České olympioniky bude podporovat Toyota

Olympijské kruhy

Český olympijský výbor bude mít od roku 2019 nového generálního partnera. Škodu Auto, se kterou ČOV...

Další z rubriky

Krasobruslař Pljuščenko má tělo z náhradních dílů. A nechybí mu ani moc

Krasobruslařská show Pán ledu v brněnské Kajot Aréně, Jevgenij Pljuščenko

Soči (Od našeho zpravodaje) Sám prezident Vladimir Putin jej žádal, aby v Soči závodil. Hokejové hvězdy Ovečkin a Malkin...

Usměj se, Bety. Patnáctiletá dívka bude bruslit na hrách v Soči

Česká krasobruslařka Elizaveta Ukolová skončila v krátkém programu na...

Je jí teprve patnáct let. V Soči 2014 bude nejmladší českou olympioničkou. Jmenuje se Jelizaveta...

Fantazie, Martina má zlato! Ve sportbaru to žilo jako v Babylonu

Sáblíková je žďárská rodačka a sportovkyně, které v tomto městě na řece Sázavě...

Hosté ve žďárském baru se skutečně v některých chvílích přeli. "Dej tam hokej!‘ chtěli někteří...

Najdete na iDNES.cz