Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sáblíková: Stříbro má pro mě chuť zlata. Je to obrovská satisfakce

16 2018
Kangnung (Od našeho zpravodaje) - Bylo znát, jak je šťastná. Mluvila klidně, byla z ní cítit čirá radost. Rychlobruslařka Martina Sáblíková získala svou šestou olympijskou medaili, čímž překonala i legendárního Emila Zátopka. Stála před novináři a říkala: „Stříbro je pro mě jako vítězství. Po tom, co jsem nemohla v listopadu ujet více než tři kola, to bylo dnes neuvěřitelné.“

Jak si užíváte stříbro?
Všechno dokumentovalo moje chování po projetí cílem. Byla to satisfakce za tři kilometry a za všechno, čím jsem si v probíhající sezoně prošla. Obrovská satisfakce. Jsem neuvěřitelně šťastná.

Trenér Novák říkal, že jste se na medaili cítila už po příchodu na stadion. Je to tak?
Nevím, jestli když jsem přicházela na stadion. Ale když jsem viděla, co se jezdí za časy, tak minulý rok jsem tu jela 6:52. Letos jsem to prakticky zopakovala. Doufala jsem, že to na medaili bude stačit.

Fotogalerie

Je pro vás stříbro to samé jako vítězství?
Pro mě jo. Vím, že si spousta lidí říká, že to není zlatý hattrick. Spousta jich mi zlato přálo a chtělo, abych vyhrála. Ale po všem, co jsem letos absolvovala, po tom, co jsem nemohla v listopadu ujet více než tři kola, to bylo dnes neuvěřitelné. Nemůžu se rovnat s časem, který jela Esmee Visserová, ale pro mě má stříbro chuť zlata. Musím poděkovat všem lidem, kteří mě drželi nad vodou. Nemluvím jen o týmu, ale i třeba o novinářích, kteří za mnou stáli a říkali, že svoje už jsem si splnila. To mi strašně pomohlo. A nemluvím ani o statisících a možná milionech vzkazů, které jsem dostávala. Tohle není moje medaile, tohle je medaile všech, kteří za mnou stáli, kteří mi fandili a kteří dorazili dnes na stadion. Atmosféru, kterou jsem zažila před startem, už jsem hodně dlouho nezažila.

Nizozemci psali, že se dnes do trojky nevejdete. Nahecovalo vás to?
Přečetla jsem si to. A přiznávám, že jsem to hledala sama, co píšou. Čekala jsem, že to bude něco takového. Pomohlo mi to. Já nechtěla odejít s prázdnou.

Kouč už říká, že vás dnešek namotivuje k další olympiádě.
Nevím, nad čím přemýšlí Petr, ale já se chci dát rychle dohromady. Když budu v pohodě, pak se o něčem takovém můžeme bavit.

Poslední olympiáda to ale nebyla, že?
Ne. Pokud bude vše v pohodě a budu fit... Nevím, jestli budu na příští olympiádě bojovat o placku, to nedokážu říct. Ale doufám, že budu na hrách případně po boku někoho, kdo o placku bojovat bude.

Jaká teď bude oslava?
Půjdu do Českého domu. Po třech kilometrech jsem se tomu vyhýbala. Doufám, že si dám něco dobrého k jídlu, protože na špagety a rýži už nemám ani pomyšlení.

Sáblíková má šestou olympijskou medaili, na pětce získala stříbro

Dnes jste v počtu medailí překonala Emila Zátopka. Jak se to poslouchá?
To jde absolutně mimo mě. Je to super pocit. Vždycky k němu budu vzhlížet, jako řada jiných sportovců . Že bych se ale pasovala nad něj, to ani náhodou.

Cítila jste před závodem tlak?
Když jsem viděla lidi v českém oblečení a s českými vlajkami na tribunách, tak ano. Ale ovace, které byly, než jsem šla na start, to bylo neuvěřitelné. Samozřejmě mě to trošku znervóznilo, proto jsem se otočila a nejraději bych utekla. Ale taky jsem si říkala, že to teď nemůžu vzdát. Ty lidi přišli kvůli tobě! Celou dobu, co jsem jela, jsem myslela na to, že závod začíná po půlce. A věděla jsem, že když se mi pojede dobře, tak mohu útočit na zlato, a když se mi nepojede eňo ňuňo, tak by ta stříbrná mohla dopadnout. Každá placka je dobrá a každá olympiáda má nějaký příběh i zážitek. Nemůžu to řadit ke zlatu, to ani nejde. Ale řadím ji před stříbro ze Soči.

Je to příběh bolesti?
Já bych řekla, že to je bolest, která přechází v radost.

Kdy bylo nejhůř?
Asi ve Stavangeru. Věděla jsem, že musím dobře zajet pětku, ale mně se jelo opravdu hrozně. Nemohla jsem pomalu ani odstartovat, jak to bolelo. Nedokázala jsem být ohnutá. Pak když jsem se ohnula, tak jsem se nemohla narovnat a křečovala mi celá levá noha. Pomalu jsem se na ni nemohla postavit. Nevěděla jsem, jestli sem vůbec odjedu. Bylo to hrozné, protože člověk má v hlavě, že obhajuje zlato a stříbro. Nebylo to, že bych udělala něco špatně, ale že mě hrozně bolela záda a nemohla jsem s tím nic dělat.

Autor:






Nejčtenější

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze