Nastoupil v posledním, sedmém rozběhu na 400 m - a neměl přehled o výkonech z předešlých běhů, pouze tři z nich sledoval. „Věděl jsem, že běží pomalu a hledal, v čem to je a myslím, že jsem na to přišel.“
Byl problémem vítr?
Ten ani moc není, ale je tu prostě chladno. Nechali nás asi dvacet minut - nebo možná déle - před závodem svlečené, takže jsme vychladli.
Zamlouvá se vám novinka, že se před startem svlékáte v útrobách stadionu a na plochu přicházíte bez věcí?
Možná se to líbí divákům, ale pro výkony to určitě dobré není. Už to bylo na mistrovství Evropy v Amsterdamu, ale tam naštěstí, když byla zima, nás nechali oblečené. Tady se mi zdálo být docela chladno, takže jsem se rozcvičoval v mikině. Je to prostě smůla pro výkony, jinak mají podmínky všichni stejné.
Nechybí vám rituál příchodu na stadion, příprava věcí z baťůžku a podobně?
Batůžek nevadí, spíš ty svaly v teple. Člověka to úplně rozhodí. Navíc nám už hned dávali číslo, co mi furt padalo a musel jsem ho hlídat. To je špatný.
Organizačně Brazilci závody zvládají?
Docela to bylo v klidu, až na to svlékání. Ale je vidět, že nevěděj jak na to, že s tím nemají zkušenosti.
Atletický stadion má hodně rozlehlou plochu, podél dráhy je spousta prostoru. Vnímal jste to?
Já si nepamatuju, když jsem běžel. Mám z toho běhu takové matné vzpomínky.
Matné?
Člověk je většinou v takovém transu, že okolí nevnímá, soustředí se sám na sebe a vidí jenom svojí dráhu. Z toho není moc poznat.
S jakými pocity jste tedy absolvoval první olympijskou čtvrtku v Riu?
Na dvoustovce jsem byl možná rychleji, ale zdálo se mi, že uvolněně, ale závěru jsem vytuhl. Určitě tím, že je chladno.
Věděl jste vůbec, jaký čas potřebujete běžet na postup do semifinále?
Nevěděl a řekli mi to až po doběhu. Se semifinále jsem spokojený, ale s výkonem určitě ne. Takže celkově spokojený nejsem.
Co znamená zelený tejp na vaší pravé noze?
Trošku mě bolí kotník, ale mám to jen tak pro sichr. Většinou bolí, když se rozcvičujeme. Jakmile ho trošku rozhýbu, přestane to. Mám to od soustředění v Nymburku, ale nijak mě to neomezuje.
Netajíte, že byste si rád zaběhl v olympijském finále. Což bude pro semifinále, v němž pravděpodobně nastoupíte v jedné z vnitřních drah, asi těžký úkol.
Bude to těžký oříšek, ale uvidíme. Je to nový den a zítra se může běžet úplně jinak. V Moskvě jsem měl taky první dráhu a doběhl jsem pátý. To by mi asi teď nestačilo, ale třeba to bude lepší.
