Hned na úvodní položce vleže jste udělal dvě chyby. Trenéři spekulovali, jestli jste nezalehl špatnou polohu, tak jak to bylo?
Nevím, jestli to bylo polohou, já ji pak neměnil. Ale stávalo se mi tady na tréninku, že jsem nastřelil, pak přijel na první položku a najednou jsem měl grupeto (všech pět ran) někde úplně jinde. Mám teď dva dny na to, abych s tím něco udělal a aby se mi to nestávalo, protože tohle jsou vyloženě moje chyby. Nebylo to v podmínkách, měl jsem na to, abych ty ležky zvládl odstřílet čistě.
Co s člověkem na začátku závodu udělá takhle nepovedená položka?
Určitě jsem ten závod nezabalil. Věděl jsem, že podmínky jsou těžké, že na střelnici přichází poryvy a může se to zase přesypat. Proto jsem normálně pokračoval a dělal maximum. Bohužel přišla první stojka a zase jsem to nezvládl. Ale musím říct, že tam jsme měli docela těžké podmínky, foukalo, tak jsme na rány čekali, bylo to složité. Prostě se to takhle vyvinulo. Když to vezmu celkově, tak ten závod ode mě na střelnici určitě nebyl dobře zvládnutý.
Čím to? Mohla za to nervozita, euforie z nedělního stříbra?
To si nemyslím. Od rána jsem se snažil ty myšlenky vytlačit a připravit se na dnešek. Bohužel se mi ten závod nepovedl. Je to přesně to, co jsem nechtěl, aby se po včerejšku stalo. Ale vážně si nemyslím, že by v tom včerejšek hrál roli.
V kolik jste vlastně usnul?
Ve čtyři. Šel jsem spát až ve tři, protože jsem šel ještě na rotoped, protáhnout se, udělat nějakou regeneraci. Po závodě jsem totiž na stadionu strávil ještě dvě, dvě a půl hodiny – na dopingu, tiskovce, různé další věci. Asi po půl hodině jsem pak usnul a spal do jedenácti, po obědě jsem si dal ještě půlhodinku. Tohle jsem docela zvládl, dokázal jsem ty myšlenky zahnat a byl jsem připravený. Ale nezvládl jsem to.
Ani na trati to dneska nebylo vyloženě ono, měl jste až 35. nejrychlejší čas.
Byl to boj, oproti včerejšku jsem na lyžích předvedl tak sedmdesátiprocentní výkon. Nebylo to ono, ale snažil jsem se bojovat, jezdit v tom vlaku. V posledním kole jsem bojoval i o to třicáté místo, protože tady jsme na olympiádě a i když pojedu o padesáté místo, budu bojovat stejně.
Pořád jste ještě nedostal svou stříbrnou medaili. Jak se těšíte na ceremoniál?
Na rovinu říkám, že jsem si to v neděli s lidmi užil, ale dneska na to vůbec nemyslel. Byl závod, tak jsem chtěl být připravený a ani jsem nepřemýšlel nad tím, kdy ten ceremoniál je, nepídil jsem se po tom. Chtěl jsem jen přijít připravený na start a připravený jsem byl. Že jsem to nezvládl, to je druhá věc. Teď už se těším. I přesto, že tohle nebyl super závod, předávání si užiju a ty pocity, které ve mně po včerejšku jsou, se vryjí do paměti spoustě lidí.