Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muž roku Zach: Paralympiáda asi nevyjde, ale chci zkusit světový rekord

Martin Zach | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

2 2016
Příběh Martina Zacha není úplně neznámý. Po zisku titulu Muž roku 2009 ochrnul při exhibičních skocích do vody a od té doby je připoután na invalidní vozík. Život se mu změnil od základů, ovšem sport, který byl od malička jeho velikým koníčkem, je velikou láskou stále. Proto také přijel o víkendu povzbudit mladé sportovce na Světové hry handicapované mládeže na pražskou Kotlářku.

Jak se vám světové setkání mladých sportovců líbilo?
Je to skvělá akce, o níž je potřeba mluvit. Sport obohacuje život, ten můj obohacoval odjakživa. Soutěživost jde ruku v ruce s motivací, stačí se jen podívat na závody, jako jsou tyhle. Pokud se v posledních letech nahlas hovoří o tom, že zdravá mládež se sportu věnuje čím dál méně, tak u zdravotně postižených tohle příliš neplatí. Právě sport je ideálním způsobem, jak trávit volný čas, najít nové kamarády a v neposlední řadě udržet fyzickou kondici.

Martin Zach

Trvalo vám dlouho, než jste po těžkém úrazu našel sílu vrátit se ke sportu?
V době před úrazem jsem se věnoval řadě sportů. Jezdil jsem na lyžích, hrál fotbal, zkoušel i hokej, prostě byl jsem sportovec tělem i duší. Proto jsem se ani pak přemlouvat rozhodně nemusel. Jakmile jsem měl za sebou hlavní fázi rehabilitace, začal jsem sportovat. Už po roce jsem vyrazil na hory a zkusil to na lyžích. Myslím, že nyní sportování přikládám ještě větší důraz, než v minulosti. Ale je to pochopitelně především skvělý relax.

Začal jste ovšem také házet kuželkou, což je jedna z paralympijských disciplín. Jak jste na tom směrem k letošním hrám v Riu de Janeiro?
Je pravda, že jsem se snažil poprat o limit. To se sice podařilo, ale vzhledem k tomu, že je v této disciplíně velká konkurence a mně se důležité závody nepovedly, asi to letos nevyjde.

Fotogalerie

Psychika?
Myslím, že ano. Prostě jsem v klíčových chvílích tak trochu vybouchl. Ale to není nic divného, když má člověk velké cíle a ještě mu schází zkušenosti. Předělával jsem například techniku, musel jsem začínat znovu. Jsem teď sice výkonem 26,42 metrů čtvrtý na světě a nejlepší v Česku, ale to zřejmě na letenku na paralympiádu stačit nebude.

Bude to pro vás velké zklamání?
Takhle bych to neřekl. Závodím teprve třetím rokem a mými soupeři jsou zkušení atleti, kteří soutěží třeba patnáct let. Musím být trpělivý a sbírat zkušenosti. Když mi nevyjde Rio, pokusím se alespoň překonat světový rekord, který je 27,50 metrů. A pak si nějak naplánovat přípravu na další paralympiádu za čtyři roky.

Autor:


Nejčtenější

Křik ženského pelotonu. Cyklistkám se nelíbí trať na olympiádě v Tokiu

Zlatou medaili v silničním závodu s hromadným startem v Riu vyhrála po...

Pořadatelé letní olympiády v Tokiu 2020 zveřejnili tratě mužského a ženského silničního závodu....

Další z rubriky

Paralympijským hrám kralovali Američané, získali 13 zlatých medailí

Američtí sledge hokejisté slaví zlaté medaile na paralympiádě v Pchjongčchangu.

Nejúspěšnější výpravou na zimních paralympijských hrách v Pchjongčchangu byli Američané. Po...

Paralympijský návrat. Pešková zase sviští mezi brankami, které nevidí

Anna Pešková za svojí trasérkou Michaelou Hubačovou na paralympijských hrách v...

VIDEO I když skoro nevidí, z kopců řítí třeba stokilometrovou rychlostí. V úterý bude mít česká lyžařka...

Nezájem o paralympiádu? Chce to otevřít oči, říká vedoucí české výpravy

Český paralympijský tým na zahájení v Pchjongčchangu v roce 2018.

Vždy ve stínu své slavnější sestry. Paralympiáda netáhne. Fanoušci, politici ani média o ni nejeví...



Najdete na iDNES.cz