Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 19. října 2017 Michaela

Nadšení a vášeň - záchrana rychlobruslení

4 2002
Svratka - Jen co se přiblíží zimní olympijské hry, probudí se rychlobruslení. Je to sport, o kterém se v Česku mluví většinou jen jednou za čtyři roky... Ráno co ráno vyjede důchodce Jiří Schöppe traktorem na zamrzlou dráhu a odhrnuje navátý sníh. Pak ještě po obědě a někdy i vpodvečer. Nadšení a vášeň bývalého závodníka drží nad vodou české rychlobruslení. "Je to trapné říct, ale kdybych to přestal dělat, tak ten sport snad zanikne," tuší.

Svratka je jedno ze dvou míst v republice, kde se bruslí. To druhé je nedaleko ve Žďáru nad Sázavou. "V Praze už není kde. Nebyly peníze ani síla, která by u toho děti udržela," tvrdí sekretář rychlobruslařského svazu Jindřich Pařík. S voperovaným trojitým bypassem se sedmdesátiletý pan Schöppe snaží, aby zhruba deset lidí denně mohlo ve Svratce trénovat. Ale když sněží příliš, nejezdí se vůbec.

Rychlobruslení je malý a v Česku málo úspěšný sport. Šestnácté místo Jiřího Kincla na olympijských hrách v Calgary 1988, jeden z výraznějších výsledků, už dávno zavála ledová tříšť. Češi se vůbec nemohou rovnat světové špičce, jsou v tmavém průměru někde za třicátým místem. Ani nemají okruh, který by splňoval povinná kritéria. Přírodní led ve Svratce měří jen 333 metrů, o 67 metrů méně než je standard.

Když ho v roce 1953 slavnostně otevíraly mezinárodní závody, přišly tři tisíce lidí. "Tehdy k nám Němci jezdili, aby se učili bruslit," vzpomíná Schöppe. "Pak se začaly stavět kryté a uměle chlazené dráhy a my jsme odpadli."

Přesto by na olympijské hry do Salt Lake City mohli letět i Češi. David Kramár splnil olympijský limit na kilometr, Miroslav Vtípil má ještě dvě šance, aby se protlačil do pětikilometrového závodu. Třetí nadějí je juniorka Marcela Kramárová. O jejich nominaci bude 15. ledna jednat plenární zasedání Českého olympijského výboru. "Rád bych, aby aspoň jeden jel. Pro malé sporty je to velká motivace," myslí si František Dvořák, šéf české olympijské mise.

Domácí rychlobruslení má zhruba pět stovek registrovaných závodníků, svaz dostává za rok 35 000 korun na talentovanou mládež a 230 000 na reprezentaci. Jenže kupříkladu v Nizozemsku, rychlobruslařském ráji se šesti krytými halami, proudí do tohoto sportu miliony a veřejných závodů se účastní až patnáct tisíc lidí.

Rychlobruslení, už tak malému sportu, ještě ubírá závodníky mladý shorttrack neboli rychlobruslení na krátké dráze. Také shorttrack už je olympijský sport, Kateřina Novotná dokonce vybojovala pro Česko dvě místa v Salt Lake City. "Všichni se do shorttracku zbláznili. Oni mají pohodlí, vezmou brusle a jdou trénovat," je posmutnělý Jiří Schöppe.

Shorttrack se jezdí v hokejových halách, nemusí se před tréninkem odklízet sníh, závodníky netrápí mráz...

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze