"Je to velký úspěch pro každého sportovce, navíc taková výhra přinese národu hrdost," uvědomovala si.
Jenže převrat v jejím životě nepřinesl právě sportovní úspěch. V té době čtyřiadvacetiletá a půvabná tmavovláska Fikotová v Melbourne okouzlila o rok staršího kladiváře, též olympijského vítěze. Jmenoval se Harold Connoly. Byl to Američan. A v tom byl v tehdejším politicky rozděleném světě problém.
"Vedení výpravy dělalo všechno pro to, aby se po ukončení soutěží už nesetkali, jenže Harold byl vytrvalej," vzpomínal čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek.
Když po nějaké době přijel americký atlet do Prahy, přimlouval se za jejich sňatek Zátopek i na ministerstvu zahraničí.
Povolení nakonec dostali přímo od prezidenta republiky Antonína Zápotockého. Po svatbě, kterou v březnu 1957 na Staroměstském náměstí sledovalo 30 tisíc lidí, zamířili do Bostonu.
. Osudy zlatých medailíSeriál k olympijským hrám Čtěte denně Dnešní 14. díl Předchozí díly seriálu najdete ZDE. |
Na další olympiádě v Římě v roce 1960 už reprezentovala jako občanka Spojených států, v Mnichově v roce 1972 dokonce při zahájení nesla americkou vlajku.
O dva roky později se sice s Haroldem Connolym rozvedla, v USA i se svými čtyřmi dětmi zůstala. "Po Československu se mi hodně stýskalo. Nejvíc po rodičích," vyprávěla.
Dodnes však zůstala stejně nezdolná, jako když se i přes nepřízeň režimu toužila provdat za svou velkou lásku. "V Los Angeles jsem začala znovu chodit do školy, abych dokázala, že i lidi po sedmdesátce a s vráskami nejsou staří," řekla 75letá Fikotová v březnu v Praze, když přebírala cenu fair play za celoživotní postoje.
Co se týká sportu, měla velký talent. Hrála basketbal, volejbal, k tomu studovala medicínu. S diskem začala až docela pozdě, ve 22 letech. Dva roky poté už se radovala z olympijského zlata.
Na cestě domů pak zažila jako členka československé výpravy velké dobrodružství. Z Austrálie totiž necestovali – údajně kvůli poruše – letadlem, ale pluli lodí.
Jmenovala se Gruzia a sportovce vezla do Vladivostoku. Měsíční putování přes půl světa pak pokračovalo vlakem přes Sibiř až do Moskvy, teprve pak letadlem do Prahy. "Po deseti dnech na lodi došel toaletní papír, hlasovalo se, co použít, milostné dopisy jsem ubránila," vzpomínala Fikotová.
